Výsledky hledání míst

Pozůstatky kruhového tvziště, tvořeného obvodovým valem a zavodněným příkopem. Podle nálezu denárů z dob Boleslava I. lze objekt řadit do doby prvních Přemyslovců.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Zaniklé pravěké menší hradiště na výrazném vrcholu Okrouhlá u Staříče objevené r. 1977 Milanem Borisem. Prokázána existence lidu lužické a později púchovské kultury. Dochován krátký úsek setřelého valu.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Hradiště chámské kultury stálo na úzkém skalnatém břidlicovém bradle nad řekou Střelou, východně od obce. Od západu bylo chráněno dodnes patrným příkopem a valem.

Dvoudílné raně středověké hradiště o rozloze cca 30 ha z druhé poloviny 9. století. Je přisuzováno slavníkovskému rodu Charvátů, v 10. stol. jej ovládli Přemyslovci. Zaniklo pravděpodobně na počátku 12. stol.

Původně výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.

Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše. Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Palác vystavěn na 18 m vysoké terase. Palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase. Síň sta sloupů měří 70 x 70 m. Dochovaly se dvě obrovské postavy býků

Hradiště na úzkém ostrohu nad řekou Střelou bylo osídleno již v pravěku, což dokazují zlomky keramiky z mladší době kamenné, chamské kultury a z pozdní doby halštatské. Dodnes jsou na kopci patrné zbytky valů a výhledy na řeku.

Na místě opevněného slovanského hradiště stojí dnes Archeopark, jeho přesná replika. Podle archeologického výzkumu bylo místo osídleno již v období starší doby železné a poté zde stálo v od pol. 8. stol. do přelomu 11. a 12. stol. opevněné hradiště. Archeopark vybudován v letech 2005-2012.

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.

Na vyvýšenině zvané Viničky nad vsí Poplze stávalo opevněné sídliště z mladší doby bronzové., tj. z doby zhruba 1300 až 950 let před Kristem. Zatím zde byl proveden pouze záchranný průzkum a povrchové sběry. 7ha hradiště mělo mělo cca 3ha akropoli chráněnou 14 m širokým a 2,2 m hlubokým příkopem.