Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 211 záznamů, 13 / 15 stran, vyhledáno za 0.82 sec
 Stavenice
315.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Stavenice
Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.
 Stehelčeves
Homolka, Steinbruche
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Stehelčeves
Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.
 Štěpánovská hora
600.0 m. n.m.
Stepanerberg, Švédské šance
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Štěpánov
Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.
 Stradonice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Stradonice
Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.
 Stradonice
290.0 m. n.m.
Keltské valy
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Stradonice
Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.
 Sudice II.
400.0 m. n.m.
hradisko Na Vejštici
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sudice
Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.
 Svákov
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Soběslav
Mohutně opevněné hradiště s jedinečně zachovalým obloukovým valem. Podle skromných nálezů pochází pravděpodobně ze starší doby železné, využíváno bylo i v raném středověku. Val má výšku místy až 8 m, příkop šířku až 20 m.
 Tetčice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Hradiště zvané Tetčice, ležící na příhodném výběžku z masivu Skalka, zatím bez archeologických nálezů.
 Tismice
292.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Tismice
Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.
 Topol
280.0 m. n.m.
Na hradě
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Topol
Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.
 Třebonín
351.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.
 Třeskonice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Tuchořice
Hradiště Třeskonice bylo osídleno v dávném pravěku, v neolitu, eneolitu, pozdní době halštatské, laténské, římské, a také v raném středověku. Rozkládá se na lichoběžníkové ploše na vrchu jménem Výrov. Bývalo opevněno valy, zpevněnými kamennou plentou. Částečně poškozeno lomem a buldozery.
 trhová ves s tvrzí Frýdberk-Lipina
Frideberch
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Místek
Trhová ves Frýdberk se prvně zmiň. r. 1267. Je ztotožňována s Lipinou, opevněným sídlištěm s tvrzí ze 13. stol. Ves byla r. 1277 Brunem ze Schauenburgu dána lénem Dětřichu Stange, později léno rozděleno mezi 2 bratry Stange (sídla Štandl x Lipina). Zanikající Frýdberk nahradil Místek (před r. 1389).
 Třísov
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Holubov
Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.
 Týn nad Bečvou
370.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Týn nad Bečvou
Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.