Cisy

Zřejmě za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy) ve druhé polovině 13. století byl na tomto místě postaven kamenný strážní hrad chránící důležité obchodní cesty z Vratislavi na Svídnici, Landeshut, Trutnov, Hradec Králové a do Prahy. V polovině 14. století byl hrad sídlem loupeživých rytířů a proto jej v roce 1355 obsadilo vojsko knížete Boleslava II. Malého (Bolko [nebo též Bolesław] II. Mały [Świdnicki]), který byl vnukem knížete Boleslava I. V roce 1357 hrad dostal lénem Mikołaj Bolcze. Za jeho správy byl hrad rozšířen. V té době zde často pobývala také Anežka Habsburská, manželka Boleslava II., která se po jeho smrti stala správkyní celého svídnicko-javorského knížectví. V roce 1392, po smrti Anežky, hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Počátkem 15. století jej získal Ulrich von Czettritz (Četryc). V roce 1466 měl být hrad těžce poškozen husitskými vojsky, která po porážce u Lipan odešla šířit své ideje do okolních zemí. Za třicetileté války v roce 1634 hrad poničili Švédové a později přešel opět do majetku Četryců. Hrad poté ještě mnohokrát změnil majitele. Postupně však chátral, až byl v roce 1800 zcela opuštěn a lidé z okolí jej začali využívat jako snadný zdroj stavebního materiálu. V období romantismu, v průběhu 19. století, postupně vzrůstal zájem o hradní zříceninu a stal se cílem výletů. První rekonstrukční práce proběhly ve 30. a 40. letech 20. století, při nichž byla opravena brána a věž. Po 2. světové válce se o hrad starali skauti. Rekonstrukční práce pokračovaly až do 70. let 20. století..