Ortodoxní kostel byl v Drážďanech postaven s podporou carské rodiny v letech 1872–74 dle projektu Haralda Julia von Bosse, německého architekta ruského dvora. Objekt, inspirovaný moskevskými kostely ze 17. století, přežil bombardování města 13. 2. 1945 s malými škodami. Obnova proběhla 1948–52.
Ruský ortodoxní kostel sv. Simeona od překrásné hory v Drážďanech
Pravoslavné bohoslužby se v Drážďanech konaly poprvé v bývalém Brühlském paláci během ruské okupace města po napoleonských válkách. Počet ortodoxních vzrůstal v průběhu 19. století natolik, že se od roku 1862 vytvořila obec, která konala obřady v různých soukromých domech. S podporou carského dvora byla položením základního kamene 25. 4. 1872 zahájena na tehdejším jižním okraji města stavba vlastního pravoslavného kostela. Autorem projektu byl carský dvorní architekt Harald Julius von Bosse, provádějícím stavitelem domácí Karl Robert Weissbach. Stavba pokračovala rychle kupředu, takže svěcení proběhlo o necelé dva roky později 6. 6. 1874. Stavba je inspirována moskevskými kostely ze 17. století. Má celkem pět věží: západní vysokou zvonici, jejímž přízemím vede hlavní vchod, a čtyřvěží nad chórem. Cihlová konstrukce kostela je zevně obložena místním pískovcem, bohatě plasticky propracovaným. Krátce po dokončení kostela jej při své návštěvě Drážďan v červnu 1875 navštívil imperátor vší Rusi Alexander II., zavražděný šest let nato anarchistickou skupinou, jejímž členem byl starší bratr pozdějšího prvního komunistického diktátora V. I. Uljanova, řečeného Lenin. Kostel byl poškozen bombardováním města 13. 2. 1945 poměrně mírně: poškozený kostel zůstal stát uprostřed trosek okolní zástavby. Na rozdíl od ní byl obnoven v letech 1948–52, jeho okolí postupně zaplnily objekty socialistické bytové výstavby 50.–80. let 20. století. Zatím poslední opravu prodělal chrám po roce 1991, vzhledem k trvalému nárůstu ruské komunity ve městě je stále využíván.
Ivan Grisa, 3.12. 2011