
Hrad najdete ve stejnojmenné obci v údolí Gościszowského potoka (pravobřežní přítok Kwisy) cca 10 kilometrů severozápadně od města Lwówek Ślaski.
Mohl zde ale být také nezachovaný parkán s palisádou. Vodní příkop, obklopující hrad, se na jihu rozšiřuje v rybník. Před příkop vedly tři mosty, jejichž pozůstatky jsou stále patrné. Původní brána bývala na východě, nejdříve široká, později zúžená na 96 cm a nakonec ji zazdili v počátku 17. století. Jedinou kamennou stavbou byla hranolová věž (7,8 x 10 m) v západní části nádvoří. Postavena byla z lomového kamene s armovanými nárožími z pískovcových hlazených kvádrů. Ve sklepě a v přízemí byly valené klenby, prostory sloužily jako hospodářské a skladovací prostory. Patro mělo samostatný vchod a zřejmě bylo obytné. Zbytek zástavby nádvoří byl s největší pravděpodobností dřevěný. Ke konci 14. století přibyla další kamenná stavba na jih od věže – palác měl oblé nároží a rozměry cca 10 x 16 metrů. Vstup byl z nádvoří do přízemí. V roce 1603 proběhla velká přestavba celého objektu. Obvodová hradba zůstala stát, ale v západní části u věže byla na několika místech proražena a obestavěna z obou stran novým dvoutraktovým palácem, který tak dosáhl až k okraji příkopu. Byla zde i nová brána s průjezdem, kde byl umístěn zdobený portál. Byly na něm hlavičky andílků, maskarony, reliéfy ctností – Udatnost, Moudrost a Skromnost a heraldické motivy. Most vedoucí k bráně je barokní. Další křídla byla vestavěna do hradby na jihu a východě. Byly to úzké a vysoké stavby, které měly ve vyšších patrech proraženy okna i do staré hradby a do nádvoří měly vysoké renesanční štíty i sgrafita s rostlinnými a figurálními motivy. Příkop byl pravděpodobně obezděn až v roce 1965 při zabezpečovacích pracech. Budovy hospodářského dvora stojí západně od hradu, na bráně je letopočet 1605 s erby Warnsdorfů a Zedlitzů..
V roce 1381 ves získává Melchior von Warnsdorf, který je s největší pravděpodobností stavebníkem kamenného hradu. V držení tohoto rodu zůstává Gościszow dalších 250 let – až do roku 1635. Jako první se v roce 1452 po hradě psal Hans Wölfel von Warnsdorf (zu Gussmansdorff), který zřejmě provedl pozdně gotické úpravy sídla. Výraznou pozdně renesanční přestavbu v roce 1603 provedl Caspar von Warnsdorf s manželkou Helenou von Zedlitz. Později přešel zámek do vlastnictví rodu von Bibran, kteří provedli kolem roku 1780 modernizaci sídla. V polovině 19. století proběhly pozdně klasicistní úpravy pro Egona Gustava von Schönberg-Moldau, ke konci téhož století přišly ještě úpravy novogotické. V roce 1945 objekt vyhořel a od té doby chátrá. V roce 1965 byly snad provedeny zajišťovací a konzervační práce na objektu, ale chátrání pokračuje dál..