Niesytno

Obytná polygonální věž v nejvyšší poloze má stěny jen necelý metr silné. Pod ní jsou dvě patra sklepů částečně vysekaných ve skále, dnes nejsou přístupné. Dvoupodlažní věž měla uvnitř osmiboký tvar, zvenčí má na severovýchodní straně výrazný břit s vypouklými boky. Věž byla v prvotní stavební fázi jedinou obytnou stavbou hradu. Ve spodním podlaží bývala tvz. teplá komnata o výšce 3,7 metru, po které se ve zdivu věže zachovaly otisky. Roubení muselo být stavěno spolu s kamennou částí věže, je dokonce možné, že byla obezděna starší dřevěná věž na podezdívce. Vstup do přízemí věže byl portálkem od severu, ke kterému vedl dřevěný ochoz nad skalní průrvou (dochovaly se otvory ve zdivu věže). Srubovou místnost osvětlovala tři úzká obdélná okénka. Vrchní patro bylo pouze zděné, dnes je dochované zhruba do výšky 1,5 metru. Přístupné bylo zřejmě z hradby příhrádku, který obklopoval věž na jihu a na východě. Při přestavbě na přelomu 15. a 16. století byl hrad rozšířen o část na sever od věže, kam byly přeneseny hlavně obytné prostory. Nejprve vzniklo patrně dvoupodlažní jižní křídlo s dvěma klenutými komorami a chodbou s branou v přízemí. Při popisech hradu bývá zmiňována i kaple, která byla zřejmě v arkýři na jihovýchodní stěně paláce – dodnes se dochovaly dva ze tří krákorců. Od tohoto paláce bylo na severozápad přistavěno na spáru další křídlo a celá stavba tak dostává půdorys písmene L. Novější část má dvě sklepní místnosti, každé z podlaží obsahovalo vždy jednu místnost, v patře byl reprezentační sál. Vstup do nádvoří od západu chránila okrouhlá bašta. V průběhu 16. století přestaly obytné plochy stačit a tak v roce 1545 začala výstavba nového renesančního zámku pro Paula von Zedlitz na úpatí skály. Z této doby pochází renesanční portálek do příhrádku – hrad byl zřejmě stále využíván, ale spíše k hospodářským účelům. V polovině 18. století se původní rytířský sál v patře novější části hradu využívá jako sýpka. Pozdější barokní úpravy se zřejmě týkaly jen fasád a drobných stavebních prvků. Při posledních úpravách na konci 19. století byl upraven hlavní portál. V roce 1992 zámek vyhořel a od té doby chátrá..

V roce 1307 je zmiňován svídnický dvořan Conrad de Czirna jako vlasník vsi Płonina, v roce 1349 byl purkrabím na nedalekém Bolkowě. Pro existenci hradu v tomto období však neexistují žádné přímé doklady – byl by to nejstarší šlechtický hrad široko daleko. Pravděpodobné není ani to, že by hrad založila svídnicko-javorská knížata, neboť leží mimo hlavní komunikace tehdejšího Slezska a nevyskytují se o něm žádné zmínky v písemnostech knížectví. Pravděpodobnější je vznik hradu až v závěru 14. století, jsou o něm první z roku 1432, kdy byl sídlem rytíře Hayna von Czirn (loupeživý rytíř a spojenec husitů). V tomto roce byl hrad dobyt a poničen svídnickými měšťany. Hayn se uchýlil na Sokolec, který držel jeho bratr Opitz. V následujícím roce už obýval hrad příbuzný von Czirnů Hentschel von Zedlitz. Ke konci 15. nebo v počátku 16. století byl hrad rozšířen a přestavěn zřejmě Georgem Affe von Zedlitz či jeho potomky (syn Georg, vnuci Jacob a Just atd.). V roce 1546 je osazena nad vstup do zámku heraldická deska s erbem dalšího Georga, zakladatele rodové linie von Zedlitz-Nimmersath, které náleží zámek do roku 1661..