
Vídeň (německy Wien) je hlavní město Rakouska, které leželo na území spolkové země Dolní Rakousy, nyní má status spolkové země. Vídeň rozkládající se kolem řeky Dunaj je největším rakouským městem a politickým, hospodářským i kulturním centrem. Dnes má přibližně 1,8 milionu obyvatel. Vídeň má mnoho památek a její historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Na loď navazuje chór, který je dlouhý 40 metrů, široký 10 metrů a 24 metrů vysoký. Hlavní oltář je novogotický. Vpravo od něj se nachází Loretánská kaple, za jejímiž železnými dveřmi se nachází Hrobka srdcí (Herzgruft), ve které jsou v kovových urnách uložena srdce 54 Habsburků. Další kaplí je dvoulodní kaple sv. Jiří z r. 1337..
Chór chrámu je orientován na jiho-jihovýchod, hlavní vchod s předsíní směřuje na severo-severozápad, na náměstí Josephsplatz. Soubor byl ještě v roce 1399 nedokončený. Postupně vznikl klášter, kostel a hřbitov. Východně od kostela byly konventní budovy s ambitem a dvě kaple. Původně byla impozantní gotická stavba kostela postavena samostatně až po rozšíření Hofburgu o křídlo Albertina (Albertinatrakt, Augustinertrakt). Klášter s kostelem byl stavebně integrován do palácového komplexu. V roce 1634 byl augustiniánský chrám povýšen na císařský dvorní farní kostel. Od té doby se zde konaly svatební obřady členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie. V roce 1652 došlo k přistavění věže. V roce 1683 se v kostele polský král Jan III. Sobieski zúčastnil děkovné mše po vítězství nad Turky obléhající město, událost připomíná pamětní deska. Kostel byl barokně upraven a v roku 1724 vznikla malá Loretánská kaple. Od roku 1722, kdy vznikla vídeňská arcidiecéze, bylo zvykem, že každý nový arcibiskup procházel v procesí z augustiniánského kostela do katedrály sv. Štěpána. V roce 1736 se v kostele konala svatba arcivévodkyně Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského. V roce 1783 byl augustiniánský kostel povýšen na farní kostel. V letech 1784-1785 za Josefa II. byl kostel regotizován dvorním architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem z Hohenbergu. V roce 1796 a 1808 připadly části kláštera vévodovi Albertu von Sachsen-Teschen a jeho manželce Marii Christine. V roce 1836 došlo ke zrušení kláštera a dvorní faru dále vedli diecézní kněží z Frintanea, kteří se zde usadili. Dne 31. října 1848 byla kostelní věž těžce poškozena požárem. Dne 24. dubna 1854 se v kostele konala svatba císaře Františka Josefa I. a bavorské princezny Alžběty Bavorské, zvané Sissi. Od roku 1951 je chrám opět ve správě augustiniánů, kteří sem přišli ze Sudet..