
Klášterní kostel zvenčí působí poměrně nenápadně, protože je zasazen do okolní zástavby, ale jeho interiér je velmi působivý. Přes hlavní vchod z Josefského náměstí se vstupuje k trojlodí, které je 43 metrů dlouhé a 20 metrů vysoké. Na loď navazuje chór, který je dlouhý 40 metrů, široký 10 metrů a 24 metrů vysoký. Hlavní oltář je novogotický. Vpravo od něj se nachází Loretánská kaple, za jejímiž železnými dveřmi se nachází Hrobka srdcí (Herzgruft), ve které jsou v kovových urnách uložena srdce 54 Habsburků. Další kaplí je dvoulodní kaple sv. Jiří z r. 1337.
V roce 1327 daroval vévoda Fridrich I. Habsburský (Sličný) nově založený klášter řádu augustiniánů poustevníků. Trojlodní kostel byl postaven bavorským stavitelem Dietrichem Ladtnerem z Pirny v letech 1330-1339, ale k vysvěcení došlo až 1. listopadu 1349. Chór chrámu je orientován na jiho-jihovýchod, hlavní vchod s předsíní směřuje na severo-severozápad, na náměstí Josephsplatz. Soubor byl ještě v roce 1399 nedokončený. Postupně vznikl klášter, kostel a hřbitov. Východně od kostela byly konventní budovy s ambitem a dvě kaple. Původně byla impozantní gotická stavba kostela postavena samostatně až po rozšíření Hofburgu o křídlo Albertina (Albertinatrakt, Augustinertrakt). Klášter s kostelem byl stavebně integrován do palácového komplexu. V roce 1634 byl augustiniánský chrám povýšen na císařský dvorní farní kostel. Od té doby se zde konaly svatební obřady členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie. V roce 1652 došlo… číst dále