© Luděk Vláčil 12/2019
Vídeň (německy Wien) je hlavní město Rakouska, které leželo na území spolkové země Dolní Rakousy, nyní má status spolkové země. Vídeň rozkládající se kolem řeky Dunaj je největším rakouským městem a politickým, hospodářským i kulturním centrem. Dnes má přibližně 1,8 milionu obyvatel. Vídeň má mnoho památek a její historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Klášterní kostel zvenčí působí poměrně nenápadně, protože je zasazen do okolní zástavby, ale jeho interiér je velmi působivý. Přes hlavní vchod z Josefského náměstí se vstupuje k trojlodí, které je 43 metrů dlouhé a 20 metrů vysoké. ...Na loď navazuje chór, který je dlouhý 40 metrů, široký 10 metrů a 24 metrů vysoký. Hlavní oltář je novogotický. Vpravo od něj se nachází Loretánská kaple, za jejímiž železnými dveřmi se nachází Hrobka srdcí (Herzgruft), ve které jsou v kovových urnách uložena srdce 54 Habsburků. Další kaplí je dvoulodní kaple sv. Jiří z r. 1337..
V roce 1327 daroval vévoda Fridrich I. Habsburský (Sličný) nově založený klášter řádu augustiniánů poustevníků. Trojlodní kostel byl postaven bavorským stavitelem Dietrichem Ladtnerem z Pirny v letech 1330-1339, ale k vysvěcení došlo až 1. listopadu 1349. ...Chór chrámu je orientován na jiho-jihovýchod, hlavní vchod s předsíní směřuje na severo-severozápad, na náměstí Josephsplatz. Soubor byl ještě v roce 1399 nedokončený. Postupně vznikl klášter, kostel a hřbitov. Východně od kostela byly konventní budovy s ambitem a dvě kaple. Původně byla impozantní gotická stavba kostela postavena samostatně až po rozšíření Hofburgu o křídlo Albertina (Albertinatrakt, Augustinertrakt). Klášter s kostelem byl stavebně integrován do palácového komplexu. V roce 1634 byl augustiniánský chrám povýšen na císařský dvorní farní kostel. Od té doby se zde konaly svatební obřady členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie. V roce 1652 došlo k přistavění věže. V roce 1683 se v kostele polský král Jan III. Sobieski zúčastnil děkovné mše po vítězství nad Turky obléhající město, událost připomíná pamětní deska. Kostel byl barokně upraven a v roku 1724 vznikla malá Loretánská kaple. Od roku 1722, kdy vznikla vídeňská arcidiecéze, bylo zvykem, že každý nový arcibiskup procházel v procesí z augustiniánského kostela do katedrály sv. Štěpána. V roce 1736 se v kostele konala svatba arcivévodkyně Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského. V roce 1783 byl augustiniánský kostel povýšen na farní kostel. V letech 1784-1785 za Josefa II. byl kostel regotizován dvorním architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem z Hohenbergu. V roce 1796 a 1808 připadly části kláštera vévodovi Albertu von Sachsen-Teschen a jeho manželce Marii Christine. V roce 1836 došlo ke zrušení kláštera a dvorní faru dále vedli diecézní kněží z Frintanea, kteří se zde usadili. Dne 31. října 1848 byla kostelní věž těžce poškozena požárem. Dne 24. dubna 1854 se v kostele konala svatba císaře Františka Josefa I. a bavorské princezny Alžběty Bavorské, zvané Sissi. Od roku 1951 je chrám opět ve správě augustiniánů, kteří sem přišli ze Sudet..
|
Přihlášení |
