nejstarší část kancléřství
© Luděk Vláčil 12/2019
Vídeň (německy Wien) je hlavní město Rakouska a také jednou z jeho spolkových zemí, která je obklopena územím spolkové země Dolní Rakousy. Vídeň, rozkládající se kolem řeky Dunaj, je největším rakouským městem a politickým, hospodářským i kulturním centrem. Město má dnes přibližně 1,8 milionu obyvatel, z čehož je 49% přistěhovaleckého původu. Vídeň má mnoho památek a její historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. K významným stavbám města patří rozlehlá budova spolkového kancléřství zabírající celý jeden městský blok.
Za císaře Karla VI. vzniklo státní kancléřství jako samostatná instituce pro zahraniční politiku. Vedle Hofburgu, sídla císařů Svaté říše římské a habsburských panovníků, byl 13. září 1717 položen základní kámen kancléřství. ...V roce 1719 byla barokní budova slavnostně otevřena. Stavbu navrhl janovský architekt Johann Lukas von Hildebrandt jako sídlo kancléře Friedricha Karla von Schönborn. V letech 1753-1792 zde působil kníže Wenzel Anton z Kaunitz-Rietbergu jako státní kancléř císařovny Marie Terezie, císaře Josefa II. a císaře Leopolda II. Během své působnosti kolem roku 1760 nechal budovu výrazně rozšířit podle plánů Nicola Pacassiho. V roce 1809 byl jmenován ministrem zahraničí rakouského císařství princ Klemens von Metternich, který se se svou rodinou přestěhoval do budovy kancléřství. V roce 1848 se v kancléřství usadil princ Felix ze Schwarzenbergu. V roce 1881 se budova rozšířila o přístavbu v areálu bývalého kláštera. Poté, co byly zbořeny poslední pozůstatky minoritského kláštera a soudní nemocnice, bylo v roce 1900 na Minoritenplatz přidáno poslední křídlo. Do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byla budova sídlem ministra zahraničních věcí. V roce 1914 zde bylo připraveno vyhlášení války proti Srbsku, která vyústila v I. světovou válku. Od založení první rakouské republiky v roce 1918 slouží budova kancléřství také jako místo zasedání rakouské vlády..
|
Přihlášení |
