
Vídeň (německy Wien) je hlavní město Rakouska a také jednou z jeho spolkových zemí, která je obklopena územím spolkové země Dolní Rakousy. Vídeň, rozkládající se kolem řeky Dunaj, je největším rakouským městem a politickým, hospodářským i kulturním centrem. Město má dnes přibližně 1,8 milionu obyvatel, z čehož je 49% přistěhovaleckého původu. Vídeň má mnoho památek a její historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. K významným stavbám města patří rozlehlá budova spolkového kancléřství zabírající celý jeden městský blok.
V roce 1719 byla barokní budova slavnostně otevřena. Stavbu navrhl janovský architekt Johann Lukas von Hildebrandt jako sídlo kancléře Friedricha Karla von Schönborn. V letech 1753-1792 zde působil kníže Wenzel Anton z Kaunitz-Rietbergu jako státní kancléř císařovny Marie Terezie, císaře Josefa II. a císaře Leopolda II. Během své působnosti kolem roku 1760 nechal budovu výrazně rozšířit podle plánů Nicola Pacassiho. V roce 1809 byl jmenován ministrem zahraničí rakouského císařství princ Klemens von Metternich, který se se svou rodinou přestěhoval do budovy kancléřství. V roce 1848 se v kancléřství usadil princ Felix ze Schwarzenbergu. V roce 1881 se budova rozšířila o přístavbu v areálu bývalého kláštera. Poté, co byly zbořeny poslední pozůstatky minoritského kláštera a soudní nemocnice, bylo v roce 1900 na Minoritenplatz přidáno poslední křídlo. Do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byla budova sídlem ministra zahraničních věcí. V roce 1914 zde bylo připraveno vyhlášení války proti Srbsku, která vyústila v I. světovou válku. Od založení první rakouské republiky v roce 1918 slouží budova kancléřství také jako místo zasedání rakouské vlády..