
Hofburg se člení na řadu objektů: Švýcarské křídlo (Schweizertrakt) s kaplí (Hofburgkapelle), Stallburg, Amalienburg, Leopoldinské křídlo (Leopoldinischer Trakt), Křídlo říšského kancléřství (Reichskanzleitrakt), Dvorní knihovna (Hofbibliothek), Augustinské křídlo (Augustinertrakt), Křídlo redutového sálu (Redoutensaaltrakt), Michalské křídlo (Michaelertrakt), Náměstí hrdinů (Heldenplatz), Nový hrad (Neue Burg) a Corps de logis, Křídlo slavnostního sálu (Festsaaltrakt ) a Hradní zahrady (Burggarten). Areál má asi 16 křídel se 17 dvory a zaujímá plochu přibližně 24 hektarů. Hofburg má celkem asi 2 600 místností. K Hofburgu patří také dvě zahrady. Zahrada Volksgarten vznikla na místě dřívějších hradeb a v roce 1823 byla jako první dvorní park otevřena veřejnosti. Jižnější zahrada Burggarten byla určen jen členům vládnoucího rodu.
Zřejmě v první polovině 13. století zde vznikl gotický hrad kastelového typu se čtyřmi věžemi a kaplí, který byl postaven v místě dnešního Schweizerhofu. Předpokládá se, že hrad nechal rozšířit král Přemysl Otakar II. po ukončení boje o dědictví Babenberků. Po roce 1278 se hrad stává sídlem Habsburků. V roce 1296 byla postavena Burgkapelle neboli Dvorní kaple. Od roku 1438 byl Hofburg současně rezidencí králů a císařů Svaté říše římské. V letech 1547-1552 nechal hrad přestavět a rozšířit v renesančním slohu Ferdinand I. V letech 1558–1565 byl hrad rozšířen o tzv. Stallburg. V roce 1611 byla dokončena stavba Amalienburgu, což bylo křídlo pojmenované podle manželky Josefa I., která si zde po smrti svého manžela zřídila vdovské sídlo. V roce 1668 byla dokončena stavba Leopoldova traktu (Leopoldinischer Trakt), jenž se stal první světskou barokní stavbou Vídně. Většina habsburských panovníků v hradu a později zámku… číst dále