
Vídeň (německy Wien) je hlavní město Rakouska dříve ležící na území spolkové země Dolní Rakousy, nyní má status spolkové země. Vídeň rozkládající se kolem řeky Dunaj je největším rakouským městem a politickým, hospodářským i kulturním centrem. Má mnoho památek a její historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejrozsáhlejší památkou Vídně je palácový komplex Hofburg (česky Dvorní hrad) rozkládající se v centru Vídně. Hofburg je jedním z největších palácových komplexů na světě. Sloužil jako sídlo králů, císařů svaté Římské říše a habsburských panovníků. Také bývá nazýván jako zimní rezidence, zatímco zámek Schönbrunn byl tzv. letní cisařskou rezidencí. Dnes slouží jako sídlo úřadu spolkového prezidenta, je zde důležité kongresové centrum a mnoho uměleckých sbírek, je sídlem národní knihovny, několika muzeí a různých institucí. Některé části komplexu jsou volně přístupné veřejnosti, jiné v návštěvních hodinách, další příležitostně a do některých se běžný návštěvník nedostane vůbec.
Hofburg má celkem asi 2 600 místností. K Hofburgu patří také dvě zahrady. Zahrada Volksgarten vznikla na místě dřívějších hradeb a v roce 1823 byla jako první dvorní park otevřena veřejnosti. Jižnější zahrada Burggarten byla určen jen členům vládnoucího rodu..
Po roce 1278 se hrad stává sídlem Habsburků. V roce 1296 byla postavena Burgkapelle neboli Dvorní kaple. Od roku 1438 byl Hofburg současně rezidencí králů a císařů Svaté říše římské. V letech 1547-1552 nechal hrad přestavět a rozšířit v renesančním slohu Ferdinand I. V letech 1558–1565 byl hrad rozšířen o tzv. Stallburg. V roce 1611 byla dokončena stavba Amalienburgu, což bylo křídlo pojmenované podle manželky Josefa I., která si zde po smrti svého manžela zřídila vdovské sídlo. V roce 1668 byla dokončena stavba Leopoldova traktu (Leopoldinischer Trakt), jenž se stal první světskou barokní stavbou Vídně. Většina habsburských panovníků v hradu a později zámku nechala vybudovat vlastní tajná schodiště a vchody. V areálu bylo při rekonstrukcích doposud objevilo 30 takových schodišť. V letech 1722–1726 za Karla VI. vybudoval Johan Fischer z Erlachu dvorní knihovnu. Za Františka I. vznikl Theseův chrám ve Volksgarten a nová hradní brána, směřující dnes do prostoru muzeí na Ringstrasse. Dnešní monumentální vstup do Hofburgu, Michaelertrakt, nechal vystavět až František Josef I. v roce 1888. Tato stavba vznikla na místě původního divadla, které zde stálo od roku 1751. Nejvýraznějšího rozšíření se ale Hofburg dočkal díky výstavbě Neue Burgu (Nový hrad). Ten byl zamýšlen jako dvě protilehlá křídla obepínající náměstí Heldenplatz. Vzniknout tak mělo velkolepé císařské fórum. Architektem byl nejprve Gottfired Semper, později Karl von Hasenauer a jeho žák Friedrich Ohmann. Východní novobarokní křídlo s prvky renesance bylo skutečně postaveno. Po smrti Františka Josefa I. a po rozpadu Rakouska-Uherska již však myšlenka dostavby císařského fóra nebyla uskutečněna. V průběhu stavby byly na náměstí Heldenplatz vztyčeny monumentální jezdecké sochy dvou nejvýznamnějších rakouských generálů, prince Evžena Savojského a arcivévody Karla. Do roku 1918 byl Hofburg rezidencí rakouského císaře. Dne 15. března 1938 z balkonu Neue Burgu vyhlásil Hitler připojení Rakouska k nacistickému Německu. Od roku 1945 až do dnešní doby zde mimo jiné sídlí rakouský prezident..