
Katedrála sv. Štěpána je trojlodní stavbou dlouhou 107 metrů a 34 metrů širokou. Chrám má celkem čtyři věže: nejvyšší je Jižní věž vysoká 136,4 metrů, Severní věž nebyla dokončena a je vysoká pouze 68 metrů. Jižní věž je mistrovským dílem své doby. Navzdory své velké výšce je základ hluboký necelé čtyři metry. V jižní věži je celkem 13 zvonů. Nejstarší částí katedrály je dolní část západního průčelí z 13. století s Obří bránou a dvěma 65 metrů vysokými Pohanskými věžemi. Ve stěně při severním okraji Obří brány, jsou zasazeny dvě ocelové tyče, jejichž délka určovala míru platnou ve městě. Významnou částí katedrály je její střecha s charakteristickým proužkovaným motivem. Nad jižní stranou chóru je z barevných tašek vyobrazen erb císaře Františka I., nad severní stranou znak Vídně a Rakouska. Interiér dlouhého trojlodí je zaklenutý síťovou klenbou. Sloupy jsou velmi bohaté skulpturální výzdobou. Střední loď je věnována Kristu, svatému Štěpánu… číst dále
Historie kostela sahá k roku 1137, kdy byla mezi markrabětem Leopoldem IV. a pasovským biskupem uzavřena smlouva, na jejímž základě byla zahájena výstavba chrámu. Kostel byl postaven mimo městské hradby na místě staršího pohřebiště a snad i staršího kostela. V roce 1147 byl nový románský kostel vysvěcen pasovským biskupem Reginbertem Hagenavským. Z této románské stavby se dodnes zachovaly pouze části základů. V letech 1230–1245 došlo k pozdně románské rozšířující přestavbě. Z této doby pochází tzv. westwerk, tvořený dvěma Pohanskými věžemi a Obří branou. Po požáru v roce 1258 byla budova opravena a nově vysvěcena v roce 1263. V roce 1304 byla zahájena gotická rozšiřující přestavba. K východní straně byla přistavěna trojlodní hala tzv. Albertinský chór. Dne 23. dubna 1340 byl chór slavnostně vysvěcen pasovským biskupem Albertem II. Za vlády Rudolfa IV. byl 7. dubna 1359 položen základní kámen velké gotické… číst dále