Výsledky hledání míst

Předpokládané nížinné opevněné sídliště bez terénních stop bylo zkoumáno v l. 1961 a 1963. Nálezy dokládají kulturní vrstvy z 11.-13. stol. a ve dvou sondách byly zjištěny stopy soudobého opevnění. Od r. 1958 je lokalita chráněna jako kulturní památka.

Velkomoravské hradisko vybudované v několika etapách na výrazné ostrožně chráněné říčními toky. Osídlení je datováno zhruba do 9.-11. století. Lokalita poškozena při budování romské osady a zahrádkářské kolonie.

Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace. Při vstupu do areálu je hrobka vládce Átrea. Vstup do tzv. mykénského hradu střeží Lví brána. Za branou jsou královské hrobky. V další části je královský palác. Památky nalezené v Mykénách jsou uloženy v Národním archeologickém muzeu v Athénách.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Nepatrné pozůstatky opevnění se nacházejí na návrší, pocházejí z konce 10. stol. a souvisí s rozšiřováním moci Přemyslovců. Hradiště bylo opevněno dřevohlinitou hradbou, jejíž čelo kryla kamenná plenta z nasucho poskládaných kamenů a sotva znatelný příkop. Zaniklo v důsledku mohutného požáru.

Hradiště evropského významu zkoumané od poloviny 20. století. Vzniklo na rozhraní středního a pozdního eneolitu (pozdní doba kamenná neboli doba měděná), osídleno i v halštatu, nálezy též ze středověku. V místě prokázáno nejstarší kamenné opevnění u nás.

Naqsh-e Rostam je starověká nekropole v provincii Fars v Íránu. Skupina starověkých íránských skalních reliéfů vytesaných do útesu z období Achajmenovců i Sasánovců. Do skály vytesané hrobky achajmenovských králů. Hrobky mají tvar řeckého kříže.

Podle křesťanské tradice je Kursi místo, kde Ježíš vykonával zázrak prasat. Významná archeologická lokalita a národní park v Izraeli. Ruiny byzantského kláštera. Odkryty mozaiky, velký kostel, ulice, drenážní kanály, lázeňský dům a malá kaple.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.