Mykény

Mykény na řeckém Peloponésu.

© Pavel Vítek 09/2012

První, co je vidět při vstupu do areálu, je hrobka vládce Átrea. Hrobka má zajímavou konstrukci. Dlouhou chodbou se vchází do hlavní hrobky, kde je vynikající akustika. Při vstupu do hrobky je vidět mohutný nadedveřní překlad. Je 8 metrů dlouhý a váží okolo 120 tun. Vstup do tzv. mykénského hradu, střeží mohutná Lví brána, jejíž hlavní pilíř podpírají dvě lvice. Brána se datuje do 13. století p. n. l. Je 3,75 metru široká a 3,5 metru vysoká. Hned vpravo za branou jsou situovány královské hrobky patřící do hrobového kruhu, který ochraňoval ty nejlepší z nich. Celkem zde bylo objeveno šest hrobů, v nichž bylo uloženo devatenáct těl. Právě zde Schliemann objevil proslulou zlatou pohřební masku, která podle jeho tvrzení patřila Agamemnonovi. Celkově bylo na tomto místě nalezeno na 14 kilogramů zlata v podobě masek, šperků, korun a dalších zdobných předmětů. V další části Mykén se vidíme rozlehlý královský palác, jehož zdi i podlahy byly vyzdobeny…  číst dále

Mykény jsou archeologická lokalita v Řecku na severovýchodě Peloponésu. Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace, která vznikla po mínojské kultuře na Krétě. Spolu s minojskou krétskou kulturou je základem kultury pro celou Evropu. Mykéňané, známí také jako Achájci, přišli do Řecka z Balkánu kolem roku 2000 př. n. l. Mykénská kultura byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1.600 – 1.000 př. n. l. V době svého největšího rozkvětu ovládala podstatnou část jižního Řecka. Známé jméno spjaté s Mykénami je Heinrich Schliemann, německý amatérský archeolog, který snil o tom, že jednou objeví bájnou Tróju. Kromě Tróji objevil v roce 1874 právě i Mykény.