Památky vysočina

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

kostel sv. Jakuba Většího

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.
#kostel-sv-jakuba-vetsiho-pohorska-ves

kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.
#kostel-sv-jakuba-vetsiho-habri-7469

kostel sv. Jakuba Většího

Původně románský kostelík snad ze 13. st. (zachována apsida), rozšířený raně goticky přístavbou presbyteria a věže na poč. 14. st. Upraven v l. 1550-90, v 18. st. přestavěna věž a předsíň. Hodnotné nástěnné malby z r. 1340, staré zvony ze 16. st.
#kostel-sv-jakuba-vetsiho-habri

kostel sv. Jakuba Většího

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.

kostel sv. Jakuba Většího

Kostel na místě knížecího dvorce z 11.-12.st. Zbytky v obvodové zdi. Před r. 1515 přistavěn nový presbytář zaklenutý žebrovou hvězdicovou klenbou. R.1832 vyhořel, trámový strop lodi nahrazen klenbou. Zachovaná románská věž a pozdně gotické pastoforium a malby v klenbě lodi.
#kostel-sv-jakuba-vetsiho-pluhuv-zdar

kostel sv. Jana Křtitele

Hřbitovní kostel z 1. poloviny 13. stol., později barokně přestavěný. Po požáru v roce 1930 byl obnoven. Hodnotná stavba s kvalitní freskovou výzdobou v interiérech je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Dnes v dobrém technickém stavu.

kostel sv. Jana Křtitele

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.

kostel sv. Jana Křtitele

Na místě dnešního kostela postaveného koncem 15. st. stál románský kostel již roku 1240. Z konce 15. stol. pochází i kostelní opevnění s baštami, střílnami a velkou hradební věží. Unikátem jsou čtyři původní zvony.
#kostel-sv-jana-krtitele-cimer

kostel sv. Jana Křtitele

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.
#kostel-sv-jana-krtitele-habri-9242

kostel sv. Jana Křtitele

Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.
#kostel-sv-jana-krtitele-zahori

kostel sv. Jana Křtitele

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.
#kostel-sv-jana-krtitele-zahori-9035

kostel sv. Jana Křtitele

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639-41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

kostel sv. Jana Křtitele

Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.
#kostel-sv-jana-krtitele-habri

kostel sv. Jana Nepomuckého

#kostel-sv-jana-nepomuckeho-pluhuv-zdar

kostel sv. Jana Nepomuckého

Barokní kostel nechal mezi lety 1722-7 postavit (stejně jako sousední zámek) hrabě Jan Jáchym Harrach. Kostel byl vysvěcen v roce 1729. Autor této drobné, ale zajímavé barokní stavby není jednoznačně určen, je přisuzován Kiliánu I. Dietzenhoferovi či pravděpodobněji Janu Blažeji Santinimu Aichelovi.

kostel sv. Jana Nepomuckého

Barokní poutní kostel z let 1726–28 na návrší nad dnešní silnicí I/23 mezi Telčí a Krahulčím. Údajně první svatyně oficiálně zasvěcená novopečenému světci v českých zemích. Snad zde měl vyrůst i františkánský klášter.
#kostel-sv-jana-nepomuckeho-zahori

kostel sv. Jana Nepomuckého

Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého postaven z r. 1869 podle projektu stavitele Jana Martina. Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého z r. 1878. Na hřbitově z r. 1785 zajímavé empírové a romantické náhrobky.
#kostel-sv-jana-nepomuckeho-habri

kostel sv. Jana Nepomuckého

Empírový kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1819. Novogotická hranolová věž s opěráky vystavěna r. 1868. Budova kostela spolu s přístavky sakristie s předsíní, oratoří a dvěma bočními oltáři tvoří v podstatě osmiúhelník. Kostelní zvony zrekvírovány během 2. svět. války, mobiliář novodobý.
#kostel-sv-jana-nepomuckeho-pohorska-ves

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

#kostel-sv-jana-nepomuckeho-cimer

kostel sv. Jiljí

Farní kostel v Moravských Budějovicích sestává z pozdně románského jádra z I. poloviny 13. století, postupně obestavěného a mladšími částmi, jejichž datace je dosud nejasná. Přístavby a úpravy probíhaly od 14. do počátku 20. století.
#kostel-sv-jilji

kostel sv. Jiljí

Klasicistní kostel byl postaven původně v gotickém stylu před r. 1398. R. 1748 byl zničen velkým požárem. V l. 1806-1807 byl přestavěn v klasicistním stylu (arch. Johann Zessl). Kolem kostela a zaniklého hřbitova je původní gotické opevnění. Po přestavbě je kostel netradičně orientován na sever.
#kostel-sv-jilji-zahori

kostel sv. Jiljí

Původní kostel byl postaven v 2. pol. 12. stol. v románském stylu. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. V druhé pol. 17. st. pak při barokní přestavbě byla přistavěna věž. Hřbitov obepínající kostel byl zrušen v r. 1901.
#kostel-sv-jilji-pohorska-ves

kostel sv. Jiří

Barokní jednolodní kostel z l. 1707–8 na místě staršího kostela, pravděpodobně ze 14. stol. Uvnitř barokní vybavení z doby vzniku kostela. V kostele starší náhrobníky ze 16.–17. stol.
#kostel-sv-jiri-habri-7416

kostel sv. Jiří

Orientovaný kostel s obdélnou lodí i závěrem uváděn r. 1358, od r. 1384 farní, za husit. válek fara zanikla, r. 1613 obnovena. R. 1733 přestavěn barokně do současné podoby. Mobiliář barokní a rokokový, hl. oltář z roku 1764. Ve zdi zevně zazděno jedenáct náhrobníků Malovců z Malovic z let 1558-1630.

kostel sv. Jiří

Původně gotický kostel z r. 1359, v letech 1634 – 1657 přestavěn raně barokně. V presbytáři raně barokní fresky z první poloviny 17. století. Zařízení je většinou barokní, v sakristii gotická kamenná křtitelnice.
#kostel-sv-jiri-habri-6652

kostel sv. Jiří

Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera.
#kostel-sv-jiri-habri

kostel sv. Kateřiny

Barokní kostel z let 1639 -1642 na základech gotického hornického kostela ze 14. století; první zmínka o něm je z roku 1319. Poškodila jej povodeň 1635, požár 1662 a povodeň 1714. V polovině 19. století byl kostel zkrácen při budováním mostu přes řeku Sázavu. Současnou fasádu získal v roce 1890.

kostel sv. Kateřiny

První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

kostel sv. Kateřiny

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.
#kostel-sv-kateriny-habri

kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.
#kostel-sv-kateriny-alexandrijske-pluhuv-zdar