
Tvrz byla postavena pro Balzera von Sterz v 60 letech 16. století. Šlo o pravidelné dvojkřídlí s válcovou věží v jižním nároží východního křídla. Obě budovy tvrze měly tři obytná podlaží, přičemž přízemí bylo využíváno především k hospodářským a správním účelům. Místnosti přízemí východního křídla byly zaklenuty křížovými klenbami a osvětlená drobnými okny, oproti tomu velké komnaty prvního patra, které byly vlastní rezidencí, osvětlovala rozměrná okna ve vnějším zdi tvrze a byly zaklenuty vysokými lunetovými klenbami.
Současně s křídlem východním bylo postaveno i severní křídlo s odlišným uspořádáním interiérů. Jak přízemí, tak první patro byly plochostropé. Obě křídla měla bohatě zdobené okenní rámy a fasády pokryté sgrafity. Východní křídlo mělo sgrafita v pásech kolem oken a portálů do reprezentačních prostor prvního patra. Nádvorní fasádu severního křídla bez oken pokrývalo celoplošné figurální sgrafito. Vertikální komunikaci východního křídla zajišťovalo dřevěné schodiště a pavlače.
Za Fabiana von Reichenbach na konci 16. století bylo postaveno obdélné západní křídlo, čímž tvrz získala půdorys písmene U. Západní křídlo bylo stejně jako severní bez kleneb s trámovými stropy, stěny byly vyzdobeny sgrafity v pásech obdobně jako ve východním křídle.
V 18. století bylo přistavěno jižní křídlo, zámek pak dosáhl dnešní podoby kompaktního hranolu o přibližně čtvercovém půdorysu.
století postavili renesanční tvrz. V roce 1577 ji koupil Fabian von Reichenbach, který tvrz rozšířil. Roku 1599 vlastnili Rudnici von Nimptschové, roku 1624 Achatius Näse, od r. 1641 pak Haugwitzové, kteří Rudnici drželi po celé 18. století. Kolem roku 1718 byla přestavěna barokně, zámecká přestavba v 19. století je dílem Sternbergů. Do roku 1945 byl zámek obydlen, tehdy byl poškozen, přesto stále užíván státními institucemi. Roku 1969 byl opuštěn a již roku 1973 je popisován jako ruina. Dnes je zámek v havarijním stavu bez střech a dřevěných konstrukcí..