
Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Na ruinách je vidět nádhera dvora achajmenovských králů. Palác je vystavěn na 18 m vysoké terase široké 300 m a dlouhé 450 m. Přístup na terasu tvoří široké schodiště pocházející z doby Xerxa I. Tato památka byla zařazena do seznamu Světového dědictví UNESCO. Hned za schodištěm lze spatřit tzv. Bránu národů, postavenou také za doby Xerxa, se sochami ve tvaru okřídlených býků. Za Bránou národů se nalézají ubikace vojáků a místnosti pro stráže. Také zde vidíme palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase. Ten sloužil jako veřejný audienční palác. Fasádu Apadany členily tři výklenky se zapuštěnou trojicí sloupů. Na stranách se do přijímací síně vstupovalo po schodištích, jejichž stěny jsou bohatě zdobeny reliéfy. Patří k nim nejslavnější výjevy z dvorského života, jež se z dob staré perské říše zachovaly. Reliéf nad schodištěm znázorňuje příslušníky národů. Dále je zde Síň… číst dále
Starověký název Persepolis, tj. „město Peršanů“, je pořečtěnou formou staroperského jména pro Persii – Pársa. Jde o název starověkého města v antické Persidě, dnešní íránské provincii Fárs. Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše. Plnila však i významné správní a ceremoniální funkce. Zakladatelem města byl třetí achaimenovský velkokrál Dareios I. Přesný rok založení však není znám. Většinou se udává rozmezí let 518 – 515 př. n. l. Celý komplex byl pouze palácem sloužícím k rituálním účelům během oslav jarního svátku Hlavními městy achajmenovské říše byly Ekbatany a Súsy. Město bylo zničeno požárem, který založili vojáci Alexandra Makedonského v r. 331 př. Kr., aby se pomstili za zničení Athén Xerxem I. Požár Persepole je symbolem vyvrácení perské říše.