Výsledky hledání míst

Jednopatrový zámeček postavený Karlem Alainem Rohanem po roce 1820. Zámeček byl krátkodobě používán jako lovecký, později jej využívala lesní správa jako myslivnu. Zámek je jednopatrová budova se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem se znakem Rohanů.

Zámek přestavěný z tvrze pánů z Donína z r. 1526. V l. 1599-1600 pobyt známého hvězdáře Tycho de Brahe. Zámek přestavěn barokně před. r. 1652, po požáru r. 1656 opraven až na poč. 18. st., další přestavba po r. 1768. Dnes je zde městské muzeum.

Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.

Dolní zámek sestává ze tří v zásadě samostatných objektů: Janova (Antonínova) paláce z l. 1540–4, Wolfova paláce z l. 1570–6 a z budovy, postavené hraběnkou Černínovou r. 1878. První dva jsou ukázkou vývoje saské renesance, třetí ji věrně napodobuje.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Zámek, postavený po roce 1877 v areálu vidovického poplužního dvora, je jedním z nejmladších panských sídel ve středních Čechách. V r. 1904 rozšířen, úpravy v r. 1910. Po 2. svět. válce zestátněn, obýván armádou, poté chátral. Rekonstruován na Dětský ráj, hotel a sportovní centrum.

Již neexistující Berkovský zámek z 16. století připomínají jen dvě brány pod skalním hradem Sloup v Čechách.

V obci Bernartice stojí pozdně barokní zámeček. Vznikl přestavbou původní budovy fojtství koncem 18. století. Boční křídlo zámečku je provedeno v tyrolském stylu a vzniklo v druhé polovině 19. století. Zámeček je součástí zdejšího zemědělského družstva.

Barokní zámek postaven Josefem Esterházy v letech 1714-1722. V roce 1766 zde pobyla císařovna Marie Terezie. Zkonfiskován státem v roce 1947. Dnes v soukromém vlastnictví a chátrá. Park přeměněn na golfové hřiště.

Běšinský zámek - renesanční tvrz, postavená za Adama z Běšin po roce 1580, byla původně trojkřídlá, z části dvojpatrová budova s arkádami na východní straně. Později barokně upravena a v 19. stol. přestavěna na lihovar a bytové jednotky.

Nepřístupný zámek přestavěný z tvrze. Jednoduchou tvrz postavili Onšovští z Onšova poč. 16. století. Kolem roku 1650 za Kordulů ze Sloupna přestavěna na čtyřkřídlý barokní zámek, další úpravy za Birkensteinů (1720-23). Dnes sídlem internátní školy.

Velmi ceněný renesanční zámek z let 1564 - 68 dal vystavět P. Feigel. Mezi lety 1955 až 1960 byl zámek nákladně rekonstruován. Obdélná patrová budova s obvodovým dřevěným ochozem a štítovou atikou. Cenné kamenné prvky. Dnes v soukromých rukou.

Sídlo založili ve 14.-15. stol. zřejmě Bebekovci. Od r. 1557 jej spravovali a později vlastnili Andrássyovci (Andrášiovci). V 17. stol. přestavěno. Poté znovu na konci 18. stol., kdy vznikl i anglický park. Za Emanuela I. v letech 1881-1886 zámek přestavěn do dnešní podoby. V r. 1945 zestátněn.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.