Velmi ceněný renesanční zámek z let 1564 - 68 dal vystavět P. Feigel. Mezi lety 1955 až 1960 byl zámek nákladně rekonstruován. Obdélná patrová budova s obvodovým dřevěným ochozem a štítovou atikou. Cenné kamenné prvky. Dnes v soukromých rukou.
O zámku – Kaštieli – v Betlanovcích se říká, že má mezi renesančními zámky na Slovensku jedinečné postavení. Naleznete jej snadno. Nachází se přímo v centru obce Betlanovce, ležící nedaleko Popradu při cestě do Slovenského ráje, za zdejším farním kostelem stojícím přímo u cesty. Jedná se o jednoduchou obdélnou patrovou budovu bez opevnění či nárožních věží, bez vnitřního dvora a podél celého obvodu jí obíhá ve výši prvního patra dřevěný ochoz, který zprostředkovává komunikaci v patře. Jak se v odborné literatuře píše, je tento zámek často typově spojován se zámky a stavbami v duchu renesančních letohrádků. Jako příklad je uváděn letohrádek královny Anny – Belveder – v Praze v zahradě Pražského hradu. Ze všech stran jsou zdi zámku ukončeny štítovou atikou, která pohledově zakrývá pultovou střechu. Atika je řazena do typu tzv. vlaštovčího ocasu, který její k sobě obrácené čtvrtobloučky s jedním středovým připomínají. V nárožích a středech delších stran je atika ozdobena kamennými vyvýšenými prvky. Tento typ atiky do střední Evropy přišel z Itálie. V patře čelní strany je průčelí zámku osmiosé se sedmi okny s dochovanými bohatě profilovanými kamennými ostěními a jedněmi dveřmi se vstupem na dřevěný ochoz. Přízemí je sedmiosé se středním bohatě reliéfně zdobeným kamenným vstupním portálem. Rovněž okna lemují kamenná ostění. Okna jsou zde menší než v patře. Kamenný portál dveří zdobí štítek s datumem 1564 a nad portálem je umístněna erbovní deska majitelů zámku. V ose stavby, ale v patře, nad vstupem na ochoz je zachováno renesanční sgrafito, obnovované v 50. letech 20. století, dnes bohužel již opět značně nečitelné. Kratší průčelí zámku obrácené k sv. je bez oken i dveří. Kratší průčelí obrácené ke kostelu, k jz. je v přízemí patře čtyřosé, bez dveří. Na poslední průčelí obrácené k sz. bohužel nebylo díky nepřístupnosti…
číst dáleJan P. Štěpánek, 7.8. 2006
Tento renesanční zámek – kaštiel´ - dal v letech 1564 až 1568 postavit Petr Feigel, jež byl přes svou manželku spřízněn s rodem Thurzů. Po roce 1945 byl zámek velmi zanedbaný. Jeho další osud je v době 50. let 20. století takřka světlou výjimkou. Mezi lety 1955 až 1960 byl zámek nákladně rekonstruován. Mimo jiné bylo obnoveno sgrafito na fasádě nad hlavním vchodem a obnovena celá dřevěná galerie kolem prvního poschodí (dřevěná krakorce však byly vyměněny za betonové držáky). V současnosti je objekt v soukromých rukou a na pohled je velmi sešlý.
Jan P. Štěpánek, 7.8. 2006