Výsledky hledání míst

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Původně renesanční zámek byl vybudován v 17. století zřejmě některým z příslušníků rodu Forgách. Později začal sloužit jako vojenská nemocnice. V r. 1817 přestavěn. V letech 1901-1950 využíván jako klášter školských bratří a internátní škola. V 80. letech 20. století byla většina areálu zbořena.

Původně dřevěný hrad byl ve 13. století přestavěn na kamenný. Do roku 1321 byl ve vlastnictví Matúše Čáka Trenčianského. V době, kdy byl v držení rodu Thurzovců dostával hrad charakter renesančního zámku. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé novogotické přestavby z let 1889 - 1910.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Jednoduchý jednopatrový pozdně barokní zámek postavený r. 1775 Janem Karvínským z Karvíně na místě bývalé tvrze ze 14. století, zpustlé v 17. století. V 19. století přistavěno zadní obytné křídlo.

Bývalý lovecký zámek je nepřístupný, v současné době opuštěný, začíná chátrat. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století hrabětem Jeronýmem Colloredo.

Zámecký areál se skládá ze 4 samostatných staveb: původní, přední z pol. 18. st., rokokového sálu a zámecké kaple. Zámek nechal r.1715 vybudovat hrabě Fr. A. Špork jako letní sídlo. R. 1768 jej koupil pražský arcibiskup a dal přistavět další objekty.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Nevelký zámek byl postaven v r. 1814 na starších základech. V r. 1840 klasicistně přestavěn. Poslední majitelka byla baronka Alžbeta Šipekyová. V r. 1945 znárodněn a od r. 1947 využíván jako škola a kanceláře. V l. 2007-2010 zrekonstruován. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace.

Zříceniny zámku. Tvrz ze 14. st. přestavěl Jan Rút z Dírného na renes. zámek . F. V. Rajský jej před r. 1770 přestavěl barokně. Před r. 1843 Schwarzenbergové zrušili rytířský sál s freskami a zbořili záp. křídlo. Nový majitel připravuje rekonstrukci.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.

Trojkřídlý zámek – bývalý prelatura kláštera augustiniánů. Pozdně barokní budova byla postavena v l. 1760–70. Po zrušení kláštera r. 1785 správní budovou Schwarzenberků, v l. 1939–97 škola.

Opevněný renesanční zámek (kaštieľ) vznikl r. 1550 přestavbou starší gotické tvrze ze 14. století. Na zámku nocovala císařovna Marie Terezie. Až do roku 1857 sídlo vlastnili Bošániové. Později sloužilo jako byty a sklad. Dnes kongresové centrum s restaurací.