Výsledky hledání míst

Kúria (skromnější sídlo šlechty {zámek}) Ambrovec postavená v 1. pol. 17. stol. je kulturní památkou. Posledním majitelem byl Zoltán Ambro. V r. 1988 bylo v objektu otevřeno muzeum Beckova pod správou Trenčianskeho muzea.

Kúria (skromnější sídlo šlechty) byla postavena zřejmě někdy v 17. stol. Patřila hornouherskému rodu Medňanských. Dne 23. května 1852 se zde narodil malíř Ladislav Medňanský. Stavba později sloužila jako župní sirotčinec. Dnes bar s ubytováním a dům majitelů.

Kúria (skromnější sídlo šlechty na Slovensku) pod hradním bradlem vznikla snad někdy v 17. stol. a v 2. třetině 19. stol. došlo k rozšíření. Po celou známou historii sloužila jako hostinec s ubytováním. Mnohokrát byla upravována, naposled v letech 2004-2007 pro potřeby penzionu.

Dne 23. dubna 1852 se v dnes již zaniklém sídle Medňanských narodil uznávaný malíř Ladislav Medňanský. V 1. polovině 20. stol. bylo sídlo neznámého stáří opuštěno a v 50.- 60. letech 20. stol. jej obyvatelé rozebrali na stavební materiál.

Původně gotický hrad ze 14.stol. V 1. polovině 16.století byl hrad přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Za třicetileté války několikrát pleněn a označen jako pustý. V roce 1753 k hradu přistavěn barokní zámek.

Barokní zámek vybudovaný v letech 1749 – 50 na místě tvrze. V letech 1766 – 1774 dostavěn rokokově I. J. N. Palliardim. Po válce archiv ČSAV. Nástěnné malby z r. 1774 od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera, plastiky od I. F. Platzera.

Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.

Renesanční zámeček postavený Volfem Josefem Lamingenem v roce 1614. Po konfiskaci majetku po roce 1621 přechází na jeho bratra Volfa Viléma Lamingena, za kterého přestal sloužit jako panské sídlo. Během 18. stol. provedeny drobné stavební úpravy.

Zámek v areálu poplužního dvora byl postaven, snad na místě staršího sídla, někdy v polovině 18. století Františkem Desfours-Walderode. Po r. 1809 upraven Emanuelem z Bartensteina. Do požáru v r. 1952 sloužil jako byty. Dnes je na místě novodobá zástavba.

Zachovalý, z větší části nepřístupný zámek. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. Berky z Dubé přestavěna na renesanční zámek. Za Valdštejnů barokní úpravy, poté krátce manufaktura, škola a od 20. stol. byty a městské muzeum.

Empírová stavba od Josefa Hardmutha z let 1802–1806 s výmalbou od Josefa Langenhöffela je jednou z mnoha památek Lednicko-valtického areálu určených jak k reprezentaci tehdejší knížecí rodiny, tak i k hospodářským účelům.

Zámecký komplex, skládající se z Horního a Dolního Belvederu, oranžérie, stájí a zahrad, byl postaven v letech 1712-1723 podle návrhu architekta Johanna Lukase von Hildebrandta a zahradního architekta Dominique Girarda pro prince Evžena Savojského. Od počátku 20. století slouží jako muzeum umění.

Jednopatrový zámeček postavený Karlem Alainem Rohanem po roce 1820. Zámeček byl krátkodobě používán jako lovecký, později jej využívala lesní správa jako myslivnu. Zámek je jednopatrová budova se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem se znakem Rohanů.

Zámek přestavěný z tvrze pánů z Donína z r. 1526. V l. 1599-1600 pobyt známého hvězdáře Tycho de Brahe. Zámek přestavěn barokně před. r. 1652, po požáru r. 1656 opraven až na poč. 18. st., další přestavba po r. 1768. Dnes je zde městské muzeum.

Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.