Výsledky hledání míst

Na místě poplužního dvora dal kolem r. 1834 Jan František z Turby postavit patrovou klasicistní budovu. Sloužila nejprve k pobytům panstva, později byla přestavěna na hostinec. Po r. 1945 byl zámek zkonfiskován, nyní pomalu chátrá.

Zámek postavil v 30. letech 19. st. Josef Karel Theer ze Silbersteinu. V roce 1858 byl přestavěn v novogotickém slohu. V současné době slouží jako hotel.

Renesanční zámek postavený v letech 1568–72 na místě někdejšího hradu Schellenberg. Jako lovecké zázemí saských Wettinů sloužil do roku 1772, poté degradace na sklad chmele a obilí, sídlo úřadů a obydlí jejich zaměstnanců. Od r. 1952 muzejní využití.

Zaniklý pozdně barokní jednopatrový zámek z roku 1786, který byl postaven za Jana Heřmana z Herreitu na místě původní tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Zámek byl zbořen roku 2011.

Barokní zámek vystavěl r. 1737 Kryštof Norbert Voračický z Paběnic. Je to podélná jednopatrová budova, se středním dvoupatrovým rizalitem, vrcholícím v trojúhelníkovém štítě, obrácený hlavním průčelím do zahrady. V současné době velice chátrá.

Zaniklý barokní zámek, kterému předcházela renesanční tvrz z přelomu 16.–17. století. Zámek byl postaven v roce 1690 Vančury z Řehnic a v roce 1911 byl zbořen a nahrazen nedalekou secesní vilou.

Hrad založen někdy začátkem 13. stol. Po celou dobu své existence majetek rodu Barry. V 1. pol. 17. stol. jej David Barry přestavěl na zámek. Ten r. 1771 vyhořel, od té doby pustý. V 19. stol. dále poškozen těžbou vápence.

Zámek vznikl přestavbou tvrze r. 1583. R. 1670 byla opět přestavěna na dvoupatrovou budovu se 4 křídly. Přestavba v letech 1869-77 překryla starší stavební fáze. Dnes jsou zachovány pseudorenesanční a pseudogotické prvky.

Zaniklý, zřejmě lovecký zámeček s ne zcela objasněnými dějinami, jenž se poprvé objevuje na mapě I. josefského vojenského mapování z let 1764 - 1768. Dnes je areál v katastrálních mapách veden jako zbořeniště.

Zaniklý zámek v areálu bartovického dvora na nejvyšším místě Bartovic. Zámek spolu s dvorem vznikl v 1. po. 17. stol. za Skrbenských z Hříště. Ptrně v polovině 19. stol. bezestopy zanikl. Jeho přesné místo není dodnes známo.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.

Renesanční kúria (skromnější sídlo šlechty) s výrazným nárožním arkýřem vznikla spojením starších budov v 16. století. Patřila šlechtickému rodu Pongráců a později ji vlastnil rod Dubnických. Dnes je objekt s č. p. 3 v soukromém vlastnictví a probíhá jeho rekonstrukce.