
Symbolický pramen naší nejdelší české řeky se nachází ve stráni šumavské Černé hory jižně od Kvildy. Představuje ho uměle vytvořená studánka z roku 1922. Místo je přístupné pouze po turisticky značených stezkách z několika směrů, a to z Bučiny (4 km), Kvildy (6 km), Modravy (10 km) nebo Filipovy Huti (10 km). Přístup je možný i z německé strany od přechodu Sedmiskalí (1,5 km) pod německým vrcholem Siebensteinkopf (1263 m n. m.).
V letech 1922–1923 byla na tomto místě vybudována chata Klubu československých turistů, přičemž se jednalo o jednu z prvních chat tohoto klubu na Šumavě. Za 2. světové války v roce 1942 byla chata přestavěna na zajatecký pracovní tábor Prameny Vltavy, ve kterém byli vězněni převážně důstojníci Rudé armády, o jejichž přítomnosti svědčily nápisy v azbuce vyryté do dřevěných stěn chaty. 30. dubna 1945 se k Pramenům Vltavy probojoval výzvědný oddíl americké divize generála Barnetta a údajně zde nalezl 70 zubožených ruských zajatců. Chata byla zbourána v roce 1953 při budování tzv. železné opony. V letech 1949–1989 se pramen Vltavy nacházel v nepřístupném pohraničním pásmu. Od roku 1991 je součástí Národního parku Šumava. Od roku 2004 stojí u symbolického pramene Vltavy socha od řezbáře Davida Fialy. Vznikla v rámci sochařského sympozia pořádaného obcí Kvilda. Vltava (německy Moldau) je délkou 430 km nejdelší řekou na českém území. Vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy v tzv. Mrtvém luhu, který leží v I. pásmu národního parku. Samotná Studená Vltava (německy Kalte Moldau nebo Altwasser) vzniká západně od obce Haidmühle v Bavorsku soutokem potoků Goldgrubenbach a Rothbach, pramenících na hoře Haidel (1166 m n. m.). Řeka, která odvodňuje téměř celé Čechy, dostala své jméno zřejmě od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa (divoká voda), přičemž Germáni toto jméno převzali nejspíše od Keltů..