chrám sv. Jana Křtitele

Jeho podobu určuje dvojice válcových, cylindrických kleneb, které se kompozičně protínají ve středu stavby. Čtyři masivní pilíře podpírají kopuli a tvoří kříž. V interiéru kostela jsou stěny hladké a neporušené. Exteriér je jednoduchý, bez ozdobných výklenků a keramických prvků. Jako dekorativní prvek jsou zde použity pouze cihly, a to nad vchodem, v ozubené římse a kolem oken. Nad střední částí kostela se nachází válcová věž. Stejně jako většina zdejších kostelů má i tento na východní straně tři polokruhové apsidy. Západní, severní i jižní venkovní stěny chrámu zdobí vysoké slepé oblouky. Zcela zde však chybí vstupní předsíň, tzv. nartex. Během archeologického výzkumu, provedeného v letech 2012 a 2013, bylo zjištěno, že kostel je postaven na základech raně byzantské trojlodní baziliky, pocházející ze 6. století. Tato bazilika měla původně jen jednu apsidu. Ještě před tím zde však zřejmě stál raně křesťanský kostelík, z něhož se dochovala křtitelnice. Interiér kostela byl omítnut a vymalován freskami. Dnes již zde najdeme jen fragmenty těchto maleb, například na jižní stěně portrét donátora ze 14. století a na jednom z pilířů část vyobrazení sv. Mariny ze 17. století. Chrám sv. Jana Křtitele dnes již neslouží církevním účelům a je využíván jako umělecká galerie. Kostel sv. Jana Křtitele je jedním z pěti nesebarských kostelů, do kterých je vstup zpoplatněn. Svého času byl tento chrám sídlem první expozice nesebarského Archeologického muzea..

Ioan Krastitel. Jedná se o stavbu v centru tzv. Starého města, která vyrostla, téměř na půdorysu řeckého kříže, v průběhu 11. století. Možná dokonce již koncem 10. století. Stejně jako většina zdejších památek ve své podobě kombinuje kámen a cihlu. Jen těch cihel a tudíž i dekorativních prvků je tady nepoměrně méně. Tento kamenný kostel patří v současné době k vůbec nejlépe dochovaným kostelům v celém Nesebaru. Chrám je typickým představitelem přechodu od románské baziliky ke zkrácenému křížovému kostelu byzantského typu..