
Goticko-renesanční stavba obdélníkového půdorysu 37x55 metrů byla vybudována z lomového kamene v nížině a byla obklopena vodními příkopy s přístupem po mostě. Nejzachovalejší zůstala z celého hradu vícepodlažní branská věž vystupující svojí hmotou před hradbu. Po severní a východní straně nádvoří stávaly obytné budovy, ze kterých se dochovaly hlavně zbytky klenutých sklepů.
Podle falza datovaného do roku 1242 udělil kníže Bolesłav Rogatka hrad v léno rytíři Sibotovi – Schaffovi (předek rodu Schaffgotschů). Pokud vůbec v té době na tomto místě hrad stával, byl pouze dřevohlinitý a zřejmě podlehl zkáze za husitských válek. Po roce 1560 tady Hans Ulrich von Schaffgotsch nechal vybudovat opevněné kamenné sídlo. Za třicetileté války byl hrad poškozen – nejdříve v roce 1640 švédskými oddíly generála Stahlhause, poté také vojsky císařskými. O rok později císař Ferdinand III., přesvědčený o zradě Johanna Ulricha von Schaffgotch, zkonfiskoval hrad a předal jej maďarskému hraběti Mikolajovi. V roce 1680 koupil hrad hrabě Žerotín. Dalším vlastníkem hradu byl kupec Schmidt z Jeleniej Góry, který zemřel v roce 1757. O rok později zachvátil stavbu požár a od té doby chátrá.