Výsledky hledání míst

Zříceniny gotického hradu ze 14. století. Dochovaly se valeně klenuté sklepy, torza bergfritu a obvodové zástavby. Hrad byl založený Půtou z Turgova před r. 1316. Koncem 14. stol. byl majitelem Heřman z Choustníka. V r. 1645 byl pobořen Švédy. V 17. stol. zde byl klášter a v 18. století sýpka.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Koncem 16. stol. (1567), za Hanuše Haugvice z Biskupic stávala v Chropyni tvrz. O deset let později mu císař Rudolf II. povolil stavbu nového sídla – hradu. Hrad nebyl nejspíše ani dostavěn, protože Haugvic krátce na to zemřel a hrad zpustl.

Královský hrad byl snad založen spolu s městem Přemyslem Otakarem II., před r. 1349 již neexistoval. O jeho podobě a historii vedou odborníci dodnes spory.

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

Zřícenina hradu postaveného Rozhanovci patrně v l. 1309–1316. V 16. stol. byl místem župních shromáždění. Od r. 1527 v majetku Drugethů, dobyt a vypálen r. 1527 Janem Zápolským, r. 1684 vzbouřenci I. Thökölyho, r. 1704 obsazen povstalci Františka II. Rákócziho. Pobořen císařskými vojsky r. 1711.

Dnes skromné zbytky zdí nevelkého hradu neznámého jména a stáří, který zabíral vrchol skalnatého kopce nad obcí Čierna Lehota. I když chybí historické zprávy, o životě na hradě v 13.-14. století vypovídají nalezené úlomky keramiky.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Anglický hrad založen ve 12. stol. v rámci okupace jižního Walesu. Místo četných bojů mezi Angličany a Velšany, od r. 1223 trvale v anglických rukou. Ve 13. a 14. stol. přestavěn. Dvojice válcových donjonů ze 13. stol. V l. 1273-1389 majetek pánů z Hastings, od 15. stol. pustý. Dnes majetek státu.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. Později byl sídlem loupeživých rytířů, proto jej r. 1355 obsadil Boleslav II. V r. 1466 poničen husity a v r. 1634 vypálen Švédy. V r. 1800 opuštěn a využíván jako zdroj kamene. V průběhu 20. stol. postupně rekonstruován.

Anglonormanský vodní hrad z pol. 13. stol. založil Robert de Muscegros ke kontrole obchodní cesty a lodní dopravy. Od zač. 14. stol. trvale v rukou O’Brienů, králů a později hrabat z Thomondu. V 18. stol. kompletně přestavěn na kasárna. Dochovala se jedna flankovací bašta. Kasárenské budovy upraveny na byty.

Cliffordský hrad v Yorku nechal na umělém pahorku vystavět normanský vévoda Vilém Dobyvatel v letech 1068 až 1069. Původně dřevěný hrad byl v letech 1245 až 65 přestavěn v kamennou pevnost půdorysu čtyřlístku. Roku 1190 zde došlo k židovskému pogromu.