Čičava
© Roman Zikmund, 6/2012
Hrad byl původně malou pevností s věží a nádvořím nepravidelného tvaru, která byla chráněna hradbou. Na nádvoří stál třípatrový obytný palác. Koncem 14. století byl hrad rozšířen o nové předhradí směrem k jihozápadnímu svahu. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad významně přestavěn a opevněn – byla přistavěna dělová bašta, která hlídala cestu vedoucí pod hradem. Předhradí a hradní jádro chránily další bašty, hospodářské předhradí zajišťovala na severu rozměrná předsunutá pevnůstka. Předhradí také chránila řada příkopů a valů. Při obnově vypáleného hradu v 16. století byla jihovýchodní strana zajištěna klínovitou baštou a mohutnou přizdívkou byla zajištěna přilehlá hradba. Roku 1711 byl hrad pobořen – zcela zbořeny byly renesanční budovy obvodové zástavby, z nichž zůstaly jen fragmenty zdiva. Jádro hradu je dnes částečně zakonzervováno.
Strážnímu hradu, ležícímu na strmém výběžku s výhledem daleko do kraje, předcházelo již v době bronzové výšinné sídliště. Roku 1270 zdejší území Čičavu (terra Cicva) získal od krále Štěpána V. Uherského za věrné služby magistr Reynold, předek pánů z Rozhanovců (Rozgonyiové). Hrad Čičavu postavili zřejmě jeho synové někdy v období 1309–1316. Hrad je prvně zmiňovaný roku 1316, kdy vlastník Čičavy magistr Petr odměnil kapitána hradu Mikuláše Perese za úspěšnou obranu hradu proti vzbouřencům. Hrad byl centrem rozsáhlého panství, ke kterému patřilo více než 60 obcí, a kontroloval průsmyk „Polská brána“, kterým vedla důležitá obchodní cesta do Polska. Páni z Rozhanovců vlastnili značný majetek a zastávali významné funkce ve správě Uherska. Největší přestavba hradu byla provedena koncem 15. a začátkem 16. století, kdy byl hrad přestavěn a opevněn, aby odolal případnému útoku polských vojsk, která koncem 15. století vpadla do okolí Stropkova… číst dále
Jeden čas býval častým hostem na hradě Čičavě loupeživý rytíř Kamát, kterému se líbila Marie, hezká dcera hradního pána Bakoše, ale ještě více ho zajímalo její bohaté dědictví. Dívce se původně nápadník líbil, ale později odhalila jeho pravou motivaci. Otevřela oči svému otci, který vlivu rytíře zcela propadl, a ten Kamáta vyhnal. Rytíř přísahal pomstu – když se mu naskytla příležitost, vylákal Marii z hradu a unesl jí do dalekých lesů, aby získal vysoké výkupné. Sice byl sluhy hradního pána po čase dopaden, ale dívka na následky útrap zemřela. Její žalem zdrcený otec dal za trest rytíře nejprve mučit, a poté polomrtvého přikovat ke skále, kde ho nechal napospas dravým ptákům.
|
Přihlášení |
