
Zřícenina hradu Cilgerran stojí na jižní levobřežní straně údolí řeky Teifi. Na severovýchodní straně hradu proto terén prudce klesá do údolí. Na severozápadě je plochý areál hradu vymezen strmým bočním údolím potoka Afon Plysgog. Strmý svah dnes lemuje areál hradu i na východní straně. Zde byla ale terénní situace v novověku vylepšená těžbou břidlice. Původně byl hrad zranitelný i na této straně, o čemž svědčí síla opevnění. Nejhorší byla ale jižní strana, kde terén pozvolna stoupá. Zde bylo třeba ve skále vylámat prohnuté čelní příkopy předhradí a jádra hradu. Břidlice vytěžená z příkopů posloužila při stavbě hradu. Pětiboké jádro má šířku a délku přibližně 40 m. Právě zde mohl Gerard z Windsoru postavit v roce 1108 první dřevěný hrad Cenarth Bychan. Pokud ne, k jeho stavbě později ve 12. století stejně došlo. Z té doby určitě pochází příkop jádra hradu. Ještě ve 12. století došlo k přestavbě na kamenný hrad, z něhož… číst dále
Hrad stojí na území dávného velšského království Deheubarth. Normané dobyli v roce 1066 celou Anglii a jižní část Walesu. Deheubarth ale v době vlády prvního normanského krále Viléma I. Dobyvatele (1066-1087) nijak vážněji neohrozili. Do roku 1093 zde vládl mocný velšsky král Rhys ap Tewdwr. Normané hned po jeho smrti většinu království zabrali. Roger z Montgomery postavil u nedalekého Cardiganu v ústí řeky Teifi první invazní hrad. Normané si ale ukousli víc než mohli spolykat, o většinu dobytého území vzápětí přišli. Teprve v roce 1108 postavil Gerard z Windsoru hrad Cenarth Bychan, který mohl stát na místě dnešního hradu Cilgerran. Gerard byl zetěm zesnulého velšského krále Rhyse ap Tewdwr, oženil se s jeho krásnou dcerou Nestou. Získal tak územní právo v jihozápadním Walesu. S Nestou to ale neměl jednoduché. Kronika Brut y Tywysogyon (Kronika princů) uvádí, že v roce 1109 vtrhl do hradu Velšan Owain ap Cadwgan. Owain… číst dále