Výsledky hledání míst

Hrad poprvé zmiňován r. 1014. Klášterní majetek v držení rodu Castellcir. R. 1294 dobyt královským vojskem, poté opraven. Rod pánů z Castellcir vymřel r. 1348 na mor. V období 1383-1942 majetek pánů z Planella. V novověku sloužil jako zemědělská usedlost. V pol. 20. stol. zpustl.

Hrad postavil někdy v období let 1238-1300 anglonormanský rod Stauntonů. V jeho rukou do 2. pol. 16. stol. V 15. stol. rozsáhle přestavěn. Palác hlavní obrannou a obytnou stavbou. V 17. až 19. stol. majetek rodu Lynch, byl ale nahrazen sousedním zámkem a zpustl. Dnes majetek státu.

Hrad založen Rohesií de Verdun v roce 1236. Sloužil k obraně severní hranice Koloví. Roku 1561 místo velkého soustředění anglických vojenských sil. Zničen roku 1641 v době irské vzpoury proti anglické nadvládě. V 2. pol. 20. stol. zakonzervován.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.

Zříceniny hradu na západním okraji vsi Bernolákovo asi 15 km od centra Bratislavy. Postaven ve 13. stol. k obraně cesty z Bratislavy do Trnavy a Šintavy. Poprvé zmiňován r. 1304, kdy byl postoupen Matúši Čákovi Trenčianskému. Zanikl ke konci 15 stol.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Hradní kaple sv. Štěpána zmíněna r. 898. Majetek hrabat z Osona. Od zač. 13. stol. majetek pánů z Centelles. R. 1211 zmíněna hradní kaple Panny Marie. V ní až do konce 19. stol. rodové mauzoleum. V l. 1464-1466 královské sídlo Petra IV. Aragonského. Rozbořen během karlistických občanských válek (1833-1876).

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.

Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Celoročně otevřená renesanční pevnost z l. 1536–58 s unikátními bateriovými věžemi. Přístupné jsou reprezentační interiéry bohatě vybavené historickým mobiliářem a rozsáhlé sklepní prostory patřící k největším v Evropě. Okolí hradu parkově upraveno.