
Kazimierz je historická městská čtvrť v Krakově, kterou v roce 1335 založil polský král Kazimír III. Veliký jako samostatné město. Od konce 15. století až do druhé světové války byla tato oblast definována výrazným soužitím křesťanské a židovské komunity, přičemž její východní část tvořila uzavřené židovské město, které se stalo jedním z hlavních center židovské kultury, vědy a náboženství v Evropě. Během německé okupace za druhé světové války bylo zdejší židovské obyvatelstvo deportováno do ghetta v sousední čtvrti Podgórze a následně vyhlazeno v koncentračních táborech. V poválečném období čtvrť architektonicky chátrala, avšak po roce 1989 prošla rozsáhlou revitalizací, k níž přispělo i natáčení filmu Schindlerův seznam v jejích kulisách. V současnosti je Kazimierz památkovou zónou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO.
319). Budova byla postavena kolem roku 1810 z iniciativy náboženského bratrstva Kovea Itim le-Torah. Na stejném místě již dříve stála modlitebna, ta však v roce 1773 vyhořela. Teprve v druhé polovině 19. století byla stavba upravena tak, aby sloužila jako modlitebna. V roce 1912 prošla budova přestavbou v novorománském slohu podle návrhu architekta Łazarze Rocka. Modlitebna Kovea Itim le-Torah je dvoupodlažní zděná stavba na obdélníkovém půdorysu. Římsy člení průčelí na tři pole. Na fasádě je umístěn hebrejský nápis s názvem modlitebny a dvě Davidovy hvězdy; jedna nese datum založení (1810) a druhá datum přestavby (1912). Okna i vchod jsou zakončeny půlkruhovými oblouky. V meziválečném období modlitebnu vedli Wolf Braus a Jakub Hanbium. Během druhé světové války byla budova Němci zdevastována. Po válce zde krátce fungoval útulek pro vysídlené osoby, který provozoval odbor sociální péče Zemského židovského výboru. V současné době budova slouží k bydlení..