© Milan Caha 03/2016
Synagoga se nachází v židovské části historické městské čtvrti Kazimierz v Krakově Tu v roce 1335 založil polský král Kazimír III. Veliký jako samostatné město. Od konce 15. století až do druhé světové války byla tato oblast definována výrazným soužitím křesťanské a židovské komunity, přičemž její východní část tvořila uzavřené židovské město, které se stalo jedním z hlavních center židovské kultury, vědy a náboženství v Evropě. Během německé okupace za druhé světové války bylo zdejší židovské obyvatelstvo deportováno do ghetta v sousední čtvrti Podgórze a následně vyhlazeno v koncentračních táborech. V poválečném období čtvrť architektonicky chátrala, avšak po roce 1989 prošla rozsáhlou revitalizací, k níž přispělo i natáčení filmu Schindlerův seznam v jejích kulisách. V současnosti je Kazimierz památkovou zónou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCOv Krakově, kterou v roce 1335 založil polský král Kazimír III. Veliký jako samostatné město. Od konce 15. století až do druhé světové války byla tato oblast definována výrazným soužitím křesťanské a židovské komunity, přičemž její východní část tvořila uzavřené židovské město, které se stalo jedním z hlavních center židovské kultury, vědy a náboženství v Evropě. Během německé okupace za druhé světové války bylo zdejší židovské obyvatelstvo deportováno do ghetta v sousední čtvrti Podgórze a následně vyhlazeno v koncentračních táborech. V poválečném období čtvrť architektonicky chátrala, avšak po roce 1989 prošla rozsáhlou revitalizací, k níž přispělo i natáčení filmu Schindlerův seznam v jejích kulisách. V současnosti je Kazimierz památkovou zónou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO
Synagogu založil bohatý kupec Wolf Popper v roce 1620. Byla honosně vybavena a její údržba byla nákladná. Rodina Popperových nakonec nebyla schopna dále financovat její provoz. ...Přešla proto kolem roku 1653 pod správu židovské obce v Kazimierzi. Obec však technickému stavu budovy nevěnovala velkou pozornost; až do roku 1813 zůstala bez oprav. V roce 1827 prošla budova přestavbou. K hlavní části synagogy byly přistavěny přístavby sloužící jako ženská část. Rekonstrukcí prošla také střecha a schodiště. Nádvoří synagogy bylo od ulice Szeroka odděleno branou se třemi průchody. Další opravy a úpravy následovaly v letech 1860, 1898 a 1904. Hlavní modlitební sál byl zvýšen o jedno patro a na západní straně přibylo dřevěné schodiště a předsíně. Klenutý strop hlavního sálu byl vyzdoben malbami od Schönkera. Během druhé světové války Němci zničili historické vnitřní vybavení synagogy. Kamenný rám svatostánku (Aron ha-kodeš), železné zábradlí řečniště (bimy), pokladničky na dary, stříbrné předměty a chrámové textilie byly nenávratně ztraceny. Po válce obývala prostory, kde se dříve nacházela ženská část synagogy, skupina Židů přesídlených ze SSSR. V roce 1956 rozhodl Městský národní výbor o přeměně budovy na komunitní centrum pro neslyšící. Židovská obec v čele s předsedou Maciejem Jakubowiczem proti tomuto rozhodnutí protestovala s argumentem, že synagoga by neměla být měněna na místo zábavy. Svaz neslyšících do synagogy nakonec své centrum nepřesunul, neboť budova nesplňovala jejich očekávání. V roce 1964 byl zazděn výklenek pro svatostánek a zbořena byla dvoupatrová přístavba na západní straně, schodiště i dřevěné přístřešky. V polovině 60. let se synagoga se souhlasem židovské náboženské obce stala jedním ze sídel Staroměstského centra kultury mládeže (polsky: Staromiejskie Centrum Kultury Młodzieży). Od roku 1996 synagoga hostí umělecké dílny s názvem „Objevování Kazimierze“ (Odkrywanie Kazimierza), které se konají v rámci Festivalu židovské kultury. Jejich účastníci se prostřednictvím umění seznamují s historií a kulturou židovského Kazimierze. Od roku 2017 v budově sídlí knihkupectví nakladatelství Austeria..
