Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.
#zamek-markvartice-cerveny-dvur-rotenhof
Barokní márnice stojí za presbytářem kostela Narození Panny Marie v prostoru starého hřbitova v Nicově (osada města Plánice). Postavena podle návrhu K. I. Dientzenhofera kolem r. 1733. Stavba na osmibokém půdorysu se stanovou střechou. Nedílná součást areálu poutního kostela. Památkově chráněná.
#marnice-hrbitovni-kaple-nicov
Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.
#zamek-marsikov-sumperk
Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.
#rozhledna-marsky-vrch
Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.
#zamek-martineves-litomerice
Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.
#tvrz-martinice
Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.
#zamek-martinice-u-dolnich-kralovic
Barokní novostavba z období kolem roku 1700 na místě starší – gotické a renesanční zástavby. Autorem projektu je Carlo Fontana.
#martinicky-palac-praha-1-hradcany
Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.
#martinicky-palac-stary-martinicky-dum
Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.
#rozhledna-maruska
Dřevěnou Masarykovu chatu na Beskydě vybudoval KČT z Ostravy v letech 1923–1924. Do základů vyhořela 8. března 1952. V 70. letech 20. století byla obnovena na jiném místě. Z původní chaty zachovány kamenné základy.
#palac-dum-masarykova-chata-na-beskyde
Chata postavena v l.1924-25 podle projektu architekta Fuchse. Otevřena pro veřejnost 14.9.1925. R.1935 před chatou odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka.
#masarykova-chata-na-serlichu
Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.
#rozhledna-masarykova-vez-samostatnosti
Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.
#pomnik-pamatnik-masarykova-vyhlidka
Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.
#technicka-pamatka-masarykova-zdymadla
Nejstarší pražské nádraží, vybudované v pozdně klasicistním slohu v letech 1844–1845, doplněné roku 1873 o dvoranu a budovu s restaurací.
#technicka-pamatka-masarykovo-nadrazi
Betonový silniční most vedoucí přes koryto Jizery a přilehlou inundační louku. Postaven roku 1922 jako náhrada za dřevěný objekt. Dne 7. 3. 1925 pojmenován po presidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. Příslušné pamětní reliéfy sňaty v letech 1939 a 1952. Obnoveny při opravě roku 1996.
#most-masarykuv-most
Trojpolový železobetonový silniční most, postavený v letech 1924–25 podle projektu Josefa Harta přes Berounku. Spojuje obec Zbečno se stejnojmennou železniční stanicí a obcemi na levém břehu řeky. Důkladnou rekonstrukcí prošel roku 1994.
#most-masarykuv-most-zbecno
Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.
#hrad-maskovec
Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.
#vodni-mlyn-maskuv-mlyn
Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.
#masne-kramy-kostelec-nad-cernymi-lesy
Přízemní trojlodní klasicistní stavba od neznámého autora s dominantním trojúhelníkovým štítem a původními dveřmi pochází z doby okolo r. 1800. Krámky v objektu fungovaly do II. světové války, poté začal objekt postupně pustnout. Rekonstrukcí na moderní komerční prostory prošla budova po roce 1991.
#palac-dum-masne-kramy-rokycany
Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.
#palac-dum-masne-kramy-olomouc
Trojlodní basilikální prodejní objekt, postavený koncem 14. století mezi dva pásy plzeňského opevnění. Poprvé připomínán 1392, dnešní vzhled po novogotické úpravě. Od roku 1971 galerie.
#palac-dum-masne-kramy
Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).
#technicka-pamatka-masne-kramy
Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.
#palac-dum-masne-kramy-moravske-budejovice
Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.
#palac-dum-masne-kramy-strakonice
Masné krámy, kamenná nárožní budova bazilikální dispozice s klasicistním průčelím byla postavena náhradou za zrušené masné krámy na nám. Přemysla Otakara II. (tehdejším Rynku) v r. 1554 (pův. účelu sloužily až do r. 1899). V této podobě se dochovaly dodnes. Vyhlášená restaurace. Kulturní památka.
#palac-dum-masne-kramy-restaurace-masne-kramy
Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.
#mastaliska-vsetin-vsetin
Pozůstatek drobného panského sídla zaniklé vsi Mastnice. Tvrz se vsí zmiňována kol. r. 1400, roku 1487 uváděna jako pustá. Tvrziště s jádrem o průměru 18 m, bez stop zástavby.
#tvrz-mastnice-hradcany
