klášter augustiniánů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Chór je oproti lodi užší a má trojboký závěr. Nevelký rajský dvůr se třemi klášterními křídly stojí na jihozápadní straně kostela. Byl postaven v letech 1722-1724 na starších gotických základech. Hlavní nádvoří se čtyřmi reprezentačními křídly se nachází na opačné severovýchodní straně kostela. Na jihovýchodní straně nádvoří je hlavní vstup do kláštera. Jihozápadní křídlo bylo postaveno teprve při přestavbě v 1. polovině 18. století. Nádvoří tak získalo pravidelný tvar a jednotné barokní fasády na všech stranách. Zároveň ale došlo k pohledovému zablokování kostela, který tak není zvenčí téměř odnikud vidět. Na východní straně nádvoří je v přízemí vstup do gotického sálu ze 14. století. Křížové klenby sálu spočívají na trojici středových sloupů. Sál patří gotickému domu, který v roce 1372 Alžběta z Kuenringu darovala k provozu své nově založené kaple. V 15. století se stal součástí kláštera. Na opačné západní straně nádvoří je v prvním patře hodovní sál s barokní freskovou výzdobou. Freska stropu znázorňuje scénu z Lukášova evangelia 7, 36-50. Hříšná žena v ní Ježíši líbá a myje nohy. Kostel prošel v 1. polovině 18. století kompletní barokní přestavbou. Ze severozápadního čela kostela vystupuje barokně přestavěná čtverhranná kostelní věž. Svým elegantním tvarem a modrobílým nátěrem má vypadat jako kdyby byla z porcelánu. Věž byla založena na vyhlídkové terase nad řekou. V nárožích má diagonálně pootočené opěráky s volutami. Horizontálně věž dělí několik říms. Nad spodní římsou opěráky přecházejí do rohových pilastrů. Na další římse jsou u pilastrů v nárožích obelisky, které symbolizují věčnost. Namísto střechy má věž elegantní zděnou kopuli. Na všech průčelích je spirálovitě rozmístěno sedm štukových výjevů Ježíšova utrpení, korunovaných křížem na vrcholu věže. Kříž představuje Ježíšův vstup do nebe. Z nebe pak sestupuje zpátky dolů na zem Ježíšovo učení v podobě čtyř evangelií, zhmotněných sochami sv. Marka, sv. Matouše, sv. Lukáše a sv. Jana. Jejich sochy korunují vrcholy rohových pilastrů. Symbolika pokračuje také v interiéru kostela. Po obou stranách triumfálního oblouku jsou na straně lodi naproti sobě kazatelna a oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého. Kazatelna je symbolem mluvy, kázání božího slova. Oltář sv. Jana Nepomuckého je naopak symbolem mlčenlivosti ohledně zpovědního tajemství. Na západním konci kostela jsou na kruchtě varhany a nad nimi hodiny. Ty představují pomíjivost našeho času na zemi. Na východním konci kostela je nad oltářem oranžové oválné okno nebeské věčnosti. Věřící jsou tedy v kostele v prostoru mezi zemským časem a nebeskou věčností..

Vavřinci a Všem svatým. V roce 1410 u ní Ota z Maissau založil klášter. Do Dürnsteinu přišli augustiniáni z Třeboně. Na konci 17. století byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba kláštera. Po roce 1710 se přestavby ujal nově zvolený převor Jeroným Übelbacher (1710-1740). Ten v roce 1697 obdržel v Olomouci doktorát z filozofie a v roce 1710 ve Vídni doktorát z teologie. Zajímal se o umění a velmi zručně ovládal finance kláštera. Ozdobné architektonické prvky byly během přestavby vytvořeny podle jeho podrobných instrukcí. Vedoucím stavby byl Josef Munggenast. Jeroným Übelbacher zemřel v roce 1740 a byl pochován v kryptě kostela. Od roku 1745 je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie farním kostelem Dürnsteinu. V roce 1788 byl klášter císařem Josefem II. (1780-1790) zrušen. Zůstal ale majetkem augustiniánského kláštera v Herzogenburgu, jemuž patří dodnes. V osmdesátých letech 20. století byla zahájena rekonstrukce za spoluúčasti státu a města Dürnstein. Od roku 2019 je zde muzeum..