
Halový gotický kostel je orientován východo-severovýchodním směrem. Na krátkou loď navazuje stejně široký presbytář s trojbokým závěrem. Nároží presbytáře a boční zdi kostela podepírají opěráky. Interiér je klenutý křížovými žebrovými klenbami se svorníky. Loď má dvě klenební pole. Na severní zdi je freska Klanění tří králů z poslední čtvrtiny 14. století. Střecha lodi je sedlová, nad presbytářem zvalbená. V západním čele kostela stojí vysunutá čtverhranná věž zvaná Starý Michal. Věž je velmi vysoká, dominuje tak celému městu a zvýrazňuje malé rozměry kostela. Vstup je na západní straně v přízemí věže. Vstupní vestibul je přístupný vysokými otevřenými hrotitými oblouky na severní a jižní straně. Věž má kopulovou střechu s lucernou. Na severní straně střechy je komín bytu požárního hlídače. Pod střechou jsou na třech stranách rozměrné hodiny s kovovými ciferníky. Severní strana je bez hodin, tuto stranu věže většina obyvatel města neviděla.… číst dále
Na vrchu Frauenberg stál původně karolinský kostel svatého Michala, zmiňovaný v roce 1081. Počátky města spadají do 11. století. První písemná zmínka o Steinu je z roku 1144. Někdy v době před rokem 1200 zde byla zřízena vévodská celnice, v níž se platilo clo za přepravu zboží po Dunaji. Na konci 13. století bylo město rozšířeno a opevněno hradbou. V roce 1263 se stal kostel svatého Mikuláše farním kostelem. Město mělo sice vlastní městská práva, o městskou správu se ale dělilo s Kremží. Mezi branami obou měst byla vzdálenost přibližně 1 km. Dnes je tento prostor kompletně zastavěn, brány obou měst ale stále stojí. Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Frauenbergkirche) byl postaven kolem roku 1380 na místě karolinského kostela svatého Michala. První zmínka o novém kostele je z roku 1401. V době vlády císaře Josefa II. (1780-1790) byl odsvěcen. Později se stal majetkem Johanna Wintera, který jej opravil a předal městu.… číst dále