Barokní farní kostel svatého Víta s gotickou věží
© Pavel Semple 09/2021
Rozměrný jednolodní barokní kostel stojí uprostřed nevelkého Farního náměstí (Pfarrplatz). Kostel je orientován východo-jihovýchodním směrem. Z jeho obvodu vystupuje příčná loď. Oba transepty mají ploché závěry. Oproti lodi užší a nižší presbytář má půlkruhový závěr. Sakristie stojí v rohu mezi presbytářem a jižním transeptem. Po obou stranách lodi jsou boční kaple. Boční zdi lodi podepírají stupňované opěráky. Kostelní věž přiléhá k jižní boční zdi lodi ve vzdálenosti několika metrů od západního průčelí. Vysoká střecha lodi je sedlová, nad presbytářem napůl kuželová, nad oběma transepty zvalbená. Na obou koncích lodi jsou vysoké zděné střešní štíty. Plechem pokrytá osmiboká střecha věže má dvojici bání s lucernami a vrcholovou špici s makovicí a dvouramenným křížem. Kostel má světlou hladkou omítku. Raně gotická věž je vyzděná z neomítnutých kamenných kvádrů, omítnutá je pouze nejvyšší barokní nástavba. Výškou a rozměry odpovídá… číst dále
Kremže má bohaté prehistorické nálezy. V místní části Wachtberg byl nalezen paleolitický hrob novorozence a kojence. Chlapci byli dvojčata, stáří jejich hrobu je okolo 27 000 let. Poblíž byl nalezen hrob dalšího dítěte, které bylo jejich příbuzným. U nedalekého Stratzingu byla nalezena 30 000 let stará soška Galgenberské Venuše. Počátky města spadají do 10. století. První písemná zmínka o Kremži je z roku 955. V období 1130-1190 zde fungovala mincovna, v níž byly raženy nejstarší mince Rakouského markrabství. V roce 1421 byli vyhnáni zdejší Židé. V roce 1463 dostalo město od římského císaře Fridricha III. Habsburského (1440-1493) erb, který používá dodnes. Římský král Maxmilián I. Habsburský (1493-1519) byl při návštěvě města nadšený ze zdejší hořčice. Kremžská hořčice chutnala mu ze všech nejvíce. Kremžská farnost byla založena 5. července 1014. Toho dne dostal biskup Berengar z Pasova od císaře Jindřicha II. (1014-1024) kus země ke… číst dále
|
Přihlášení |
