
Zámek je čtyřkřídlá třípodlažní dispozice postavená na téměř čtvercovém půdorysu. Zámecká křídla obklopují obdélné nádvoří, které je od roku 1975 zastřešeno. Delší osa zámku a nádvoří je ve směru sever-jih. Západní křídlo stojí na skále přímo nad řekou. Průjezd je v severním křídle. Vnější fasády jsou provedeny ve slohu střídmého raného baroka s výraznými bosovanými pilastry. Přízemní části průčelí jsou ale bosovány kompletně. Na severní straně je před zámkem příjezdový dvůr. Ten je na severní a severovýchodní straně lemován dvojkřídlou dvoupodlažní vstupní budovou s průjezdem v přízemí severního křídla. Na západním konci severního křídla této stavby je nad řekou nevysoká čtverhranná věž. Portál první brány má výrazné bosování, nese erby majitelů zámku a letopočet MDCXXX (1630). Zbytek dvora je obehnán jednoduchou ohradní zdí. Na opačné jižní straně je čtvercový dvůr. Ten v minulosti sloužil jako soukromá zahrada majitelů zámku. Dnes je zde… číst dále
Na začátku 17. století již zdejší hrad na skále nad řekou dosluhoval. Od roku 1609 patřilo panství Dürnstein rodu Zelkings. V roce 1622 zahájil Kryštof Vilém ze Zelkingu stavbu pohodlnějšího zámku ve městě. Za tím účelem bylo zbořeno více než deset domů. V roce 1634 přešlo panství na Zinzendorfy, za nichž byla stavba zámku dokončena. Zinzendorfové byli protestanti, kvůli rekatolizaci prodali své majetky a odstěhovali se do Drážďan. V roce 1663 proto koupil panství se zámkem Konrád Balthasar Starhemberg. Zámek byl využíván jen příležitostně při lovech nebo při návštěvách panských vinic. V září 1683 zde několik dnů sídlil císař Leopold I. (1658-1705). Právě zde se dozvěděl o porážce Turků při druhém obléhání Vídně. V držení Starhembergů zůstal zámek do roku 1937. V roce 1945 (podle jiných zdrojů 1937) jej získal Raimund Thiery. Tomuto rodu patří od roku 1880 také bývalý klášter klarisek. Obě památky dnes slouží jako hotely.