Dürnstein

Delší osa zámku a nádvoří je ve směru sever-jih. Západní křídlo stojí na skále přímo nad řekou. Průjezd je v severním křídle. Vnější fasády jsou provedeny ve slohu střídmého raného baroka s výraznými bosovanými pilastry. Přízemní části průčelí jsou ale bosovány kompletně. Na severní straně je před zámkem příjezdový dvůr. Ten je na severní a severovýchodní straně lemován dvojkřídlou dvoupodlažní vstupní budovou s průjezdem v přízemí severního křídla. Na západním konci severního křídla této stavby je nad řekou nevysoká čtverhranná věž. Portál první brány má výrazné bosování, nese erby majitelů zámku a letopočet MDCXXX (1630). Zbytek dvora je obehnán jednoduchou ohradní zdí. Na opačné jižní straně je čtvercový dvůr. Ten v minulosti sloužil jako soukromá zahrada majitelů zámku. Dnes je zde venkovní bazén pro hotelové hosty. Na západní straně dvora je nad řekou zastřešená vyhlídková terasa. V jihozápadním rohu dvora stojí nad řekou čtverhranná třípodlažní věž. Obě rohové věže v jihozápadním a severozápadním nároží zámecké dispozice tak spolu se západním průčelím zámku vytvářejí estetickou siluetu na straně řeky..

V roce 1622 zahájil Kryštof Vilém ze Zelkingu stavbu pohodlnějšího zámku ve městě. Za tím účelem bylo zbořeno více než deset domů. V roce 1634 přešlo panství na Zinzendorfy, za nichž byla stavba zámku dokončena. Zinzendorfové byli protestanti, kvůli rekatolizaci prodali své majetky a odstěhovali se do Drážďan. V roce 1663 proto koupil panství se zámkem Konrád Balthasar Starhemberg. Zámek byl využíván jen příležitostně při lovech nebo při návštěvách panských vinic. V září 1683 zde několik dnů sídlil císař Leopold I. (1658-1705). Právě zde se dozvěděl o porážce Turků při druhém obléhání Vídně. V držení Starhembergů zůstal zámek do roku 1937. V roce 1945 (podle jiných zdrojů 1937) jej získal Raimund Thiery. Tomuto rodu patří od roku 1880 také bývalý klášter klarisek. Obě památky dnes slouží jako hotely..