klášter klarisek

Stejně jako všechny ostatní církevní stavby ve městě je orientován jihovýchodním směrem. Obdélné dvoulodí mělo křížové klenby, bylo kryto vysokou sedlovou střechou se zděnými střešními štíty na obou kratších stranách. Z vrcholu severozápadního střešního štítu vyrůstala úzká věž. Hrotitý vstupní portál je dosud patrný v severní boční zdi lodi. Užší a mnohem nižší chór má trojboký závěr. Průčelí a nároží celého kostela zpevňují opěráky. Tři křídla klášterních staveb uzavírala rajský dvůr na jihozápadní straně kostela. Dosud stojí vnější průčelí jižního křídla s opěráky. Dnešní tři hotelová křídla, seskupená kolem nádvoří, jsou nejspíše novověkého původu. Při přestavbě klášterního kostela na sýpku nechal převor Jeroným Übelbacher (1710-1740) odstranit střechu, střešní štíty s věží a klenby lodi. Vysoká gotická okna byla zazděna a nahrazena čtyřmi řadami obdélných otvorů. Interiér byl rozdělen na několik skladovacích podlaží. Sýpka získala novou šestidílnou sedlovou a pultovou střechu, která je zapuštěná uvnitř zdiva. Jeroným Übelbacher údajně nechtěl, aby bývalý kostel klarisek pohledově konkuroval věži nově přestavěného augustiniánského kláštera. Do gotického vstupního portálu na severní straně kostela byl vložen nový, ploše zaoblený barokní košový oblouk (korbbogenportal) s letopočtem 1716. Stejný tvar mají také oba portály nedaleké Kremžské brány. Jedině chór kostela zůstal v téměř původní podobě. Žebrová křížová klenba byla ve 20. století patrně obnovena. Na vyobrazení z roku 1870 a fotografii z roku 1907 je totiž chór zachycen bez střechy. Uvnitř jsou po celém obvodu slepé arkády. Na stěnách se částečně dochovaly středověké fresky. Mezi klášterem a městskou hradbou byla na jihovýchodě klášterní zahrada. V současnosti je zde zahrada hotelu s venkovním bazénem. Na rozdíl od hotelových hostů neměly klarisky na jihozápadě výhled na Dunaj, bránila jim v tom městská hradba..

Chudé klarisky jsou ženský žebravý řád, ženská obdoba františkánského řádu. Jsou vázány slibem poslušnosti, chudoby a čistoty. Řádové sestry byly uvnitř kláštera zcela izolované od vnějšího světa. Mše v klášterním kostele prováděli minorité, kteří omezovali kontakty se sestrami na naprosté minimum. V období let 1291-1399 spadala pod klášter zdejší farnost, klášter tak čerpal zisky z farního desátku. V roce 1399 převedla abatyše Anna II. ze Schaunbergu farnost do rukou Leutolda z Maissau. Ten v roce 1410 založil zdejší augustiniánský klášter, kterému také svěřil farnost. Chudé klarisky se kvůli tomu s převorem augustiniánského kláštera v roce 1435 soudily, ke změně ale nedošlo. V 16. století měl klášter veliké finanční potíže. V roce 1571 zemřela poslední abatyše Ursula II. Walch a klášter byl zrušen. Za dobu své existence se v něm vystřídalo 32 abatyší. Zrušený klášter připadl v roce 1573 zdejšímu augustiniánskému klášteru. Již delší dobu byl ale ve velmi špatném stavu. Majitel panství Reichard Streun ze Schwarzenau žádal augustiniány o jeho demolici za účelem výstavby nových domů. Město z něj pro změnu chtělo udělat špitál. Augustiniáni se o něj zpočátku dobře starali a využívali jej k hospodářským účelům. V roce 1680 byl ale pro špatný stav uzavřen klášterní kostel. V roce 1693 byly za převora Gottfrieda z Haslingenu některé části kláštera zbořeny, získaný materiál byl použit na stavbu vinného sklepa. Augustiniáni obchodovali s vínem a obilím. V rámci těchto aktivit byl klášterní kostel v roce 1716 přestavěn na sýpku, zbytek kláštera sloužil jako skladiště. Od roku 1820 byly budovy kláštera v soukromém vlastnictví. Od roku 1841 zde fungoval hostinec. Od roku 1880 jej vlastní rod Thiery, kterému patří také zdejší zámek. Obě památky dnes slouží jako hotely..