
Nepravidelný čtyřkřídlý půdorys sídla s vnitřním arkádovým nádvořím je výsledkem postupného rozšiřování původního gotického jádra, které se zachovalo v podobě blokové patrové opevněné věžové stavby s nárožním kvádrováním na fasádách. Na renesančních přístavbách se částečně zachovalo psaníčkové sgrafito s nápisem "ANNO DOMINI" a datací 1586. Nárožní objekt měl při vstupu tři malé kruhové bašty z dob romantických úprav, plnící funkci opěrných pilířů. Do kamenného renesančního vstupního portálu ústil padací most. V interiéru gotické části jsou zachovalé původní klenby a krby. Renesanční místnosti mají síťové hřebínkové klenby a křížové klenby se štukovými geometrickými a rostlinnými ornamenty. Honosná místnost v poschodí má barokní, bohatě řešený štukový interiér s akantovou a rostlinnou ornamentikou.
Ves, kdysi zvanou maďarsky Ujfalu (Nová Ves), vlastnili členové dnes již vymřelého rodu Diviackých (slovensky Diviackovcov). Některé zdroje uvádějí, že Diviacští svůj název převzali od Diviacké Nové Vsi, pokud ano, můžeme je tedy nazývat také "Novoveskovci (Novovesští)", což v překladu z maďarštiny znamená i název rodu Ujfalussy (je pravděpodobné, že se nejednalo o nový rod s Divackými spřízněný, ale že se takto Diviacští časem psali). Jiné zdroje však uvádí, že Diviacští pocházeli z nedaleké vsi Diviaky nad Nitricou a do Nové Vsi přenesli své hlavní sídlo někdy ve 14. století, čemuž napovídá i jejich predikát. Nasvědčuje tomu i existence opevněného sídla, tvrze, ve vsi Diviaky v 11.-13. století. Nabízí se dokonce možnost že Nová Ves získala přídomek Diviacká právě podle rodu z Diviak. Koncem 14. století, zřejmě v letech 1380-1401, si nechali Diviacští v západní části Diviacké Nové Vsi vybudovat kamennou gotickou tvrz… číst dále