© Luděk Vláčil 07/2017
Kaštěl (nesprávně zámok) je rozlehlá dvojpatrová členitá budova s nepravidelným půdorysem. Skládá se s jednotraktového hlavního křídla, otevřeného do dvora arkádami, ze spojovacího dvojtraktového křídla, situovaného diagonálně na hlavní křídlo a z dvojtraktového křídla, jehož zahradní fasáda má nárožní věžové rizality. Severovýchodní a jihozápadní křídlo spojuje čtvercová věž. Zámek má převážně hladké fasády členěné pouze kordonovými římsami. Nad vchodem do renesanční části je erb s datací 1613. V interiérech jsou renesanční a barokní klenby. V přízemí jihozápadního křídla, otevřeného arkádami, se zachovaly renesanční portály. Další kamenný renesanční portál se zachoval v prvním poschodí jihovýchodního křídla. Na fasádě v přízemí jsou dodnes zachovalé klíčové střílny dokládající také obrannou funkci. Z původního zařízení se zachovaly do stěny zastavěné barokní skříně z poloviny 18. století ze zayovské knihovny. Na nádvoří je… číst dále
Ves Uhrovec se prvně vzpomíná v roce 1258, tedy někdy v době, kdy byl založen i uhrovecký hrad stojící asi 3 km severovýchodně. Kdy vzniklo první feudální sídlo přímo ve vsi, není známo. V 15. století zde již zřejmě stála tvrz-opevněný kaštěl či kúrie. V roce 1547, po smrti Petra Szilágyiho, udělil císař panství Františku Zayovi z Čemeru za jeho zásluhy v boji proti Turkům. Ten zahájil renesanční úpravy uhroveckého hradu, ale i kaštělu. Po Františkově smrti získali majetek jeho synové Vavřinec a Ondřej, kteří stavební úpravy dokončili. V roce 1613 byla dokončena pozdně renesanční přestavba, po níž měl kaštěl pravidelný půdorys s dvorem, na který se vstupovalo průjezdem, nad nímž byla věž. V roce 1616 došlo k rozdělení majetku Zayovců mezi šest dědiců, což se následně projevilo i na vzhledu kaštěla. Jeho jednotlivé vertikálně členěné části procházely samostatným slohovým vývojem. V 18. století probíhaly barokní… číst dále
|
Přihlášení |
