
Slovenská obec Diviacka Nová Ves (maďarsky Divékújfalu) ležící v Trenčínském kraji v okrese Prievidza se skládá z dvou částí Diviacka Nová Ves a Vrbany, které od sebe odděluje vodní tok Nitrica. Nejvýraznější dominantou obce je kostel Sv. Trojice. V jeho těsné blízkosti stojí goticko-renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) a značně pozměněný pozdně renesanční kaštěl. Třetí, původně také renesanční, kaštěl stojí ve středu dnešní obce, za supermarketem. Stejně jako první dva zmiňované ani tento zámek není veřejnosti přístupný a lze si jej prohlédnout pouze zvenčí. Z původní zahrady, jenž jej obklopovala, se dochovala jen část.
Budova je kryta sedlovou střechou. Místnosti v přízemí jsou zaklenuty renesančními valenými klenbami s hřebínkovými lunetami. Zámek obklopoval park, z něhož se část zachovala dodnes. Jižně stojící objekt byl zřejmě hospodářskou budovou zámku..
Jiné zdroje však uvádí že Diviacští pocházeli z nedaleké vsi Diviaky nad Nitricou a do Nové vsi přenesli své hlavní sídlo někdy ve 14. století, čemuž napovídá i jejich predikát. Nasvědčuje tomu i existence tvrze ve vsi Diviaky v 11.-13. století. Nabízí se dokonce možnost že Nová Ves získala přídomek Diviacká právě podle rodu z Diviak. Ve 14. století Diviacští měli již tvrz v západní části Diviacké Nové Vsi. Při pozdější rodové dělbě se majetek rozdělil mezi rody Ujfalussy (Ujfalussyovci, Ujfalussiovci, Ujfalušiovci) a Rudny (Rudnayovci). Původně zřejmě opevněný renesanční kaštěl (zámek) u východního okraje vsi nechal kolem roku 1610 vybudovat právě některý z příslušníků šlechtického rodu Ujfalussy. Je možné, že oním stavitelem byl Andrej Ujfalussy s manželkou Annou Ostrožičovou, jenž je zmiňován v roce 1613 jako přísedící královské soudní tabule. V 30. letech 19. století bylo sídlo empírově upraveno. Zřejmě někdy v té době byl zřízen přírodní park. Ujfalušiové z Diviacké Nové Vsi vymřeli po přeslici v první polovině 19 století. Poslední příslušnicí rodu byla Gabriela Splényiová-Ujfalussyová, iniciátorka selské vzpoury proti Rudnayům z pomsty za prohraný majetkový spor. Po její smrti je osud sídla na čas neznámý. Později zámek sloužil jako byty. V současnosti je v soukromém vlastnictví a je užíván asi jako obytný dům..