Výsledky hledání míst

Chrám Dia Olympského je zřícenina velkého chrámu v centru řecké metropole. Začátek stavby v roce 520 př. n. l. Dokončen ve 2. stol. n. l., asi po 650 letech. Celkem 104 sloupů, vysoké 17 m, průměr 2 m. Později chrámu sloužil jako stavební materiál. Největší stavba antiky.

Pravoslavný chrám sv. Mikuláše byl postaven v roce 1708 zřejmě jako součást monastýru. Chrám sloužil svému účelu ještě ve 20. století. Některé stěny byly rekonstruovány. Svíčky a obrázky svědčí o tom, že je lidmi dodnes užíván.

Chrám postaven na přelomu 5. a 6. stol. Svými rozměry patří k největším sakrálním stavbám Nesebaru. Jedná o zajímavou „zříceninu“ trojlodního chrámu s půlkruhovou apsidou. Nachází v samotném centru starobylého města. Bazilika mívala dvojitou šikmou střechu, nedochovala se. Podlaha byla pokryta mozaikami z malých barevných kamínků.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Zřícenina hradu postaveného Rozhanovci patrně v l. 1309–1316. V 16. stol. byl místem župních shromáždění. Od r. 1527 v majetku Drugethů, dobyt a vypálen r. 1527 Janem Zápolským, r. 1684 vzbouřenci I. Thökölyho, r. 1704 obsazen povstalci Františka II. Rákócziho. Pobořen císařskými vojsky r. 1711.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Anglický hrad založen ve 12. stol. v rámci okupace jižního Walesu. Místo četných bojů mezi Angličany a Velšany, od r. 1223 trvale v anglických rukou. Ve 13. a 14. stol. přestavěn. Dvojice válcových donjonů ze 13. stol. V l. 1273-1389 majetek pánů z Hastings, od 15. stol. pustý. Dnes majetek státu.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. Později byl sídlem loupeživých rytířů, proto jej r. 1355 obsadil Boleslav II. V r. 1466 poničen husity a v r. 1634 vypálen Švédy. V r. 1800 opuštěn a využíván jako zdroj kamene. V průběhu 20. stol. postupně rekonstruován.

Ostrov na jezeře patřil irskému královskému rodu O’Reilly. Hrad na ostrově postavil patrně Anglonorman Vilém Gorm de Lacy v l. 1220-1224 při pokusu o zábor území. O’Reillyové se nového hradu zmocnili a drželi jej do r. 1608, kdy byl dobyt anglickým královským vojskem. Zničen po obléhání r. 1653. Dnes majetek státu a zakonzervován.