Výsledky hledání míst

Zříceniny gotického hradu ze 14. století. Dochovaly se valeně klenuté sklepy, torza bergfritu a obvodové zástavby. Hrad byl založený Půtou z Turgova před r. 1316. Koncem 14. stol. byl majitelem Heřman z Choustníka. V r. 1645 byl pobořen Švédy. V 17. stol. zde byl klášter a v 18. století sýpka.

Chrám bohyně Athény vybudován v 6. století př. n. l. Náboženské středisko ostrova a pozůstatky se na akropoli uchovaly do současnosti. Další stavbou jsou Propyleje zbytky vstupní brány svatyně ze 4. století př. n. l. Reliéf rhódské trojveslice se nachází na skále při úpatí schodiště.

Chrám Dia Olympského je zřícenina velkého chrámu v centru řecké metropole. Začátek stavby v roce 520 př. n. l. Dokončen ve 2. stol. n. l., asi po 650 letech. Celkem 104 sloupů, vysoké 17 m, průměr 2 m. Později chrámu sloužil jako stavební materiál. Největší stavba antiky.

Pravoslavný chrám sv. Mikuláše byl postaven v roce 1708 zřejmě jako součást monastýru. Chrám sloužil svému účelu ještě ve 20. století. Některé stěny byly rekonstruovány. Svíčky a obrázky svědčí o tom, že je lidmi dodnes užíván.

Chrám postaven na přelomu 5. a 6. stol. Svými rozměry patří k největším sakrálním stavbám Nesebaru. Jedná o zajímavou „zříceninu“ trojlodního chrámu s půlkruhovou apsidou. Nachází v samotném centru starobylého města. Bazilika mívala dvojitou šikmou střechu, nedochovala se. Podlaha byla pokryta mozaikami z malých barevných kamínků.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Zřícenina hradu postaveného Rozhanovci patrně v l. 1309–1316. V 16. stol. byl místem župních shromáždění. Od r. 1527 v majetku Drugethů, dobyt a vypálen r. 1527 Janem Zápolským, r. 1684 vzbouřenci I. Thökölyho, r. 1704 obsazen povstalci Františka II. Rákócziho. Pobořen císařskými vojsky r. 1711.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. Později byl sídlem loupeživých rytířů, proto jej r. 1355 obsadil Boleslav II. V r. 1466 poničen husity a v r. 1634 vypálen Švédy. V r. 1800 opuštěn a využíván jako zdroj kamene. V průběhu 20. stol. postupně rekonstruován.

R. 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství. R. 1713 přičleněn rakouským Habsburkům. Citadela pochází z r. 937. Největší rozsah v letech 1631 až 1675. R. 1891 zrušena jako vojenské stanoviště. Citadela využívána jako velitelské stanoviště.