Výsledky hledání míst

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.

Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.

Moderní kostel sv. Václava v Horní Lidči vznikl v letech 1992-1994 z velké části svépomocí. Projekt vypracoval Ing. arch. Ivo Ondračka. Skládá se ze dvou staveb: samostatně stojící zvonice a vlastního kostela, který byl inspirován karpatskými dřevěnými kostelíky.

Původně gotický kostel z 14. století kolem r. 1768 přestavěn barokně a roku 1858 klasicistně upraven. Nyní v majetku obce Kyselka a správě spolku Radošovský most. Památkově chráněn od roku 2011.

Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.

Hodnotná památkově chráněná sakrální architektura. Jednolodní kostel s pozdně gotickým jádrem upravený v 17. a 19. století doplňuje volně stojící přízemní budova fary z r. 1871.

Kostel ve velké obci v blízkosti Ostravy zasvěcený patronu české a moravské země patřil k nejstarším v dolním Slezsku. Vznikl koncem 13. stol. jako raně gotická kaple, na kostel dostavěn r. 1589. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami. U něj památná lípa.

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Raně gotický kostel přestavěn v renesanci i raném baroku. Raně gotický presbytář s křížovou klenbou Na jižní straně gotický portál. Kostel má nízkou obdélnou loď. Poslední přestavba r. 1861. R. 2009 oprava vnějších omítek. Zajímavý příklad venkovské sakrální architektury.

V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.

Raně barokní kostel postavený v letech 1695–97 na místě raně gotického kostela, zničeného za třicetileté války. Autorem projektu byl architekt J. A. de Maggi.V interiéru byla objevena unikátní freska, znázorňující upálení M. Jana Husa. .

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Velký barokní farní kostel ve Šluknově nahradil v letech 1711–1722 původní stavbu, připomínanou poprvé roku 1346. Obklopují ho pozůstatky hřbitova s několika dochovanými náhrobky, východně od něj fara s hospodářským dvorem.