Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 16640 záznamů, 556 / 1110 stran, vyhledáno za 1.24 sec
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Skály
Současný filiální kostel byl postaven v r. 1812 na místě staršího chrámu, z něhož byl přenesen do nové stavby oltářní obraz z r. 1749 zhotovený Janem Kryštofem Handkem. V 80. letech 20. stol. proběhla rekonstrukce. Kostel obklopuje hřbitov ohrazený kamennou zdí.
 kostel sv. Václava
230.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Středočeský kraj, Činěves
Barokní kostel sv. Václava nahradil v letech 1730-1732 níže položenou gotickou stavbu ze 14. stol. Vznikl podle plánů pražského architekta Tomáše Haffeneckera, po jehož smrti r. 1730 se na dokončení podílel i K. I. Dienzenhofer. Zařízení barokní z doby stavby. Od r. 1958 kulturní památka.
 kostel sv. Václava
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Středočeský kraj, Žitovlice
Pozdně barokní kostel sv. Václava v Žitovlicích vystavěn v letech 1769-1772 na místě zříceného dřevěného a obnoven r. 1863. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Nyní zchátralý a částečně vyklizený, církví nevyužíván.
 kostel sv. Václava
380.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Bezdědice
Novorománský kostel sv. Václava v Bezdědicích z let 1868-1870 nahradil gotickou stavbu doloženou od 14. stol. a zničenou při požáru vsi, školy a fary, při němž shořely všechny církevní i obecní dokumenty. Nyní kostel v havarijním stavu. Přístupný pouze okolní hřbitov.
 kostel sv. Václava
558.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Skořice
Skořický kostel sv. Václava gotického původu stojí v dominantní poloze na skále asi od konce 13. stol., doložen r. 1352. Barokní podoba pochází z r. 1667. Kostel několikrát opravován, zejména po požáru věže r. 1939. Nyní filiální ve farnosti Rokycany.
 kostel sv. Václava
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Žďár
Gotický kostel sv. Václava postaven v 1. pol. 14. stol. Loď barokně přestavěna ve 2. pol. 18. stol., r. 1815 zvýšena věž. Další úpravy v letech 1819, 1858 a 1932, kdy v presbytáři objeveny gotické svatováclavské fresky. Naposled kostel opravován kolem r. 1995.
 kostel sv. Václava
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vanovice
První kostel ve Vanovicích stál již v r. 1233. Současný původně gotický kostel sv. Václava z 15. stol. v 17. stol. vyhořel. Poté byl opraven a později rozšířen.V l. 1540-1622 byl kostel v držení českých bratří. V r. 1739 byly zhotoveny nové zvony.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Trpín
První zmínka o kostele je z r. 1349. V r. 1683 měl být zbořen a nahrazen novým barokním kostelem s vedle stojící polodřevěnou zvonicí. Po požáru v r. 1885 byla upravena střecha.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Líšná
Nevelký novorománský kostelík sv. Václava byl na návsi v Líšné postaven v letech 1869-1870 podle plánů Václava Zoufalého. Má obdélnou loď a sakristii, polygonálně ukončený presbytář a hranolovou věž ve vstupním průčelí. Zařízení je historizující z doby stavby. Kostel je využíván jen příležitostně.
 kostel sv. Václava
514.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Již koncem 19. stol. vznikly snahy vybudovat v Ruprechtově kostel a faru, ale základní kámen filiálního kostela byl položen až r. 1942. Kostel byl vysvěcen 28. září 1946 v den svátku sv. Václava. Ve věži jsou tři zvony (sv. Václav, Marie a sv. František). Fresky jsou dílem Ludvíka Kolka z r. 1963.
 kostel sv. Václava
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Bílé Podolí
Na místě nynějšího kostela stával původní již v době gotiky. Úpravy stavby ke konci 17. století. Současný kostel sv. Václava postaven v roce 1821. Jednolodní stavba s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží. Roku 1959 kostel nově vysvěcen.
 kostel sv. Václava
251.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6-Dejvice
Kostel sv. Václava je novorománská stavba vzniklá počátkem 20. století přestavbou bývalého pivovaru z poloviny 18. století v areálu proboštského dvora. Počátkem 90. let 20. století byl kostel nově upraven a přilehlou budovu začaly využívat sestry Apoštolátu sv. Františka jako svůj klášter.
 kostel sv. Václava
268.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Jezbořice
Zchátralý gotický jednolodní kostel s trojbokým závěrem a osově umístěnou sakristií uprostřed nefunkčního hřbitova. Přestavěný renesančně, po požáru r. 1791 barokně. Ve hřbitovní zdi dřevěná osmiboká zvonice ze 17. století s hranol. nástavbou krytou šindelem. Na zdech kostela renesanční náhrobníky.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Ústecký kraj, Keblice
Novogotický kostel sv. Václava s rokokovým zařízením z poloviny 18. století. K vybavení patří rokokové lavice a oltář s obrazem sv. Václava, dat. 1755 (sign. Georgius Mathias Walter). Celková oprava silně zchátralého kostela byla započata r. 2012. Oltář je v depozitáři (nutná rekonstrukce).
 kostel sv. Václava
316.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Vysoká
Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).