Výsledky hledání míst

Hrad vznikl asi v 13. století. V roce 1406 byl ještě plně funkční. Zanikl pravděpodobně v předhusitském období.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy

Hrad byl postaven ve 14. stol. Václavem IV. byl zastaven pánům z Boskovic, v jejich majetku byl do r. 1597, kdy byl zděděn Lichtejštejny. R. 1470 dobyt vojsky M. Korvína. Obnoven r. 1493 bratry Černohorskými z Boskovic. R. 1645 dobyt Švédy, poté částečně opraven. Od r. 1990 postupně rekonstruován.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Zřícenina hradu. Postaven v letech 1450-1465 Kostky z Postupic. Aktivním životem překonal většinu soudobých hradů, byl centrem panství až do vypálení Švédy r. 1645 a obyvatelný ještě r. 1750. Poté majiteli Harbuval-Chamaré rozebrán při stavbě nového sídla.

Zřícenina hradu. Založen poč. 14. stol. Rozšířen markrabětem Janem Jindřichem v l. 1360-1375 o mohutné opevnění. R. 1374 purkrabím Václav z Mladějova. Od poč. 15. stol. opakovaně zastavován, poslední majitel Jiří Tunkl z Brníčka. Dobyt a pobořen r. 1471 Matyášem Korvínem.

Druhý olomoucký hrad tzv. "Nový Hrádek" byl vybudován na přelomu 12. a 13. stol. králem Přemyslem Otakarem I. Naposledy se hrad uvádí v listině z r. 1251. Na počátku 14. stol. byl přestavěn na fojtství, které bylo v 18. stol postupně zbořeno. Základy hradu objeveny v letech 2017-2018.

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Zřícenina hradu. Dle arch. výzk. vybud. v 2 pol. 14. stol. V 15. stol. zastavován biskupem Janem Mrázem. Za husit. válek a poté sídlem vladyků z Bítova (v zástavě od r. 1416). Pro loupežné výpravy majitelů r. 1451 vykoupen Janem z Cimburka a pobořen.

Hrad postaven místo nepohodlného Starého Žeberka, nebyl zřejmě zcela dokončen a v průběhu 1. pol. 15. stol. zanikl. Zachovány zbytky zdiva paláce a hradeb, mohutný do skály vytesaný příkop a opevnění ve formě valů a dalších příkopů .

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.