Výsledky hledání míst

Dřevěná, 8 m vysoká rozhledna v soukromém vinařství. Vyhlídkové plošiny jsou umístěny ve 3 m a 5 m. Přístup na plošiny je po žebříku s 20 stupni a schody. Z rozhledny je široký výhled na hrad Točník, Radeč a Křivoklátskou vrchovinu.

Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.

Zámek oválného tvaru, vymezený s největší pravděpodobností hradbami bývalého hradu z 13. stol. Hlavní zámeckou budovu nechal v 16. stol. postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Z hradu zůstala zachována pouze hranolová věž.

Dvůr Hradisko je písemně připomenut v roce 1643 za Žerotínů. Jedna z budov dvora sloužící pro jeho správu byla nazývaná zámkem. V roce 1815 se stal vlastníkem panství rod Kinských. Po roce 1910 odkoupilo statek Vítkovické horní a hutní těžířstvo a vlastnilo jej až do roku 1948, kdy přešel do majetku státu.

Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v letech 1651–1681. Po požáru r. 1873 byl zcela opraven až po r. 1892. Od roku 1952 byl zámek využíván pro domov důchodců a po roce 1989 byl navrácen potomkům původních majitelů.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1874. Pracoval až do roku 1922. Od roku 1904 měl místo lopat plynový motor.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Zámek vznikl přestavbou věžovité tvrze z přelomu 13. a 14. stol.; koncem 14. stol. důkladně přestavěna - věž nahradila obvodová zástavba okolo dvora. Pozdně gotické a renesanční úpravy, po vypálení za třicetileté války o patro snížena. V 70. l. 20. stol. opravena pro Středočeské muzeum.

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Nejstarší nepřetržitě fungující papírna na území dnešní České republiky, od roku 2002 národní kulturní památka.

Ruční papírna Stará škola vyrábí od r. 1998 papír tradiční metodou, starou 2 tisíce let. Papírna nabízí možnost exkurze (vč. možnosti vyzkoušet si výrobu papíru vlastnoručně) a funguje tak i jako muzeum výroby ručního papíru. Manufakturu provozují manželé Marcela a Karel Davidovi.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.