Výsledky hledání míst

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

Punkevní jeskyně (CHKO Moravský kras) vyhloubila ve vápenci z obd. druhohor a třetihor řeka Punkva. Jeskynní prostory v letech 1909–1933 probádal prof. Karel Absolon a jeho pracovní skupina. R. 1909 byla zpřístupněna suchá část jeskyně, od r. 1933 vede prohlídková trasa i po vodě řeky Punkvy.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

V jádře renesanční stavba z poč. 16. stol. Na radnici upravena v r. 1661. V r. 1881 přestavěna a upravena fasáda v pseudogotickém slohu. V letech 1929–30 přestava v necitlivém moderním slohu s nádechem renesance.

Radnice vznikla přestavbou kupeckého domu v l. 1378-1411, věž přistavěna r. 1424. V l. 1474-91 proběhla pozdně gotická přestavba. Renesančně přestavěna v l. 1564-65 a 1601-07. V l. 1902-04 byla radnice novogoticky přestavěna (arch. G. Berger). Pův. orloj (1898) byl r. 1945 zničen a nahrazen novým.

Renesanční radnice v Bílovci (1592-3) na místě staršího domu: zachovány gotické sklepy. Přestavby 1729, 1784, 2. pol. 19. stol., 1928-30. Obnova podloubí 1939, 1969-70 připojen sousední dům č. p. 2. Necitlivé úpravy 1996.

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Funkcionalistická budova radnice z let 1936 - 38 nahradila budovu staré radnice na témže místě.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.