Renesanční zámeček postavený Volfem Josefem Lamingenem v roce 1614. Po konfiskaci majetku po roce 1621 přechází na jeho bratra Volfa Viléma Lamingena, za kterého přestal sloužit jako panské sídlo. Během 18. stol. provedeny drobné stavební úpravy.
Goticko-renesanční tvrz byla poprvé zmíněna r. 1413 jako pozůstalost Jana z Bernartic. R. 1626 byla již pustá. Jde o dvoupatrový objekt se 4 křídly a malým nádvořím. Během přestavby zanikly věže a příkop. Objekt je nepřístupný a v zanedbaném stavu.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Bor
Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bernartice
Železná rozhledna (48,5 m, 570 m n. m.) byla postavená jako typizovaný vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou v letech 2001–2002, pro veřejnost byla otevřena 3.5.2003. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33,5 m je krásný výhled po okolí.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Částkov
Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Rozvadov
Barokní lovecký zámeček na místě sklárny nechal postavit František Kolowrat Libštejnský v roce 1742. Autorem projektu byl nejspíše Jan Blažej Santini. Od roku 1930 zde fungovaly Západočeské dřevařské závody Jindřicha Kolowrata.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Hostouň
Původně tvrz z poč. 13. stol., v 16. stol. za Gutštejnů přestavěna na prostorný renesanční zámek. V polovině 18. stol. za Trautmannsdorfů přestavěn barokně. Renesanční i barokní podoba překryta úpravami v 19. století. Dnes výchovný ústav pro děti a mládež.
Stavba jež v sobě snoubí prvky průmyslové architektury a aristokratické vznešenosti. Na tehdejší dobu velice technicky promyšlená, v neorománském slohu, postavená z popudu Alfréda Windischgrätze. Jedná se o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.
Barokní kamenný most byl postaven v l. 1700–1710 na místě staršího dřevěného mostu. Stavbu zadala kněžna Metternichová. Vzorem pro stavbu byl pražský Karlův most. Za II. sv. války poškozen. R. 2001 provedena rekonstrukce mostu. Zdoben šesti sochami světců v životní velikosti (pův. počet 8).
Trojlodní pozdně gotický kostel postaven za vlády Karla IV. Je podobný kostelu Panny Marie v Sulzbachu. V 14. a 15. stol. zpustlý, několikrát vyhořel. Presbytář je pětiboce uzavřen. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol.
Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.
Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.
Notice: Undefined variable: p in /var/www/hrady/https/page/partials/main_okoli_vypis.php on line 147