Turistické cíle v okolí obce Bělá nad Svitavou

Pozdně barokní výklenková kaplička sv. Rozálie postavena v letech 1740-1760. Zcela obnovena r. 1833. Další opravy r. 1989. Fasáda členěna nárožními pilastry a římsovou hlavicí. Do horních výklenků umístěny obrazy a mřížová branka. Stavba zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Renesanční tvrz postavena okolo roku 1587 Zdislavem Abdonem Bezdružickým z Kolovrat. Pozdější vlastník Jan Pavel Leopold z Walderode tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes.

Desky umístěné na kamenném mostě připomínají ničivé povodně v letech 1663 a 1770. Jsou umístěny ve třech nikách a naproti nim socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenný most s povodňovými deskami a sochou sv. Jana Nepomuckého je technickou a kulturní chráněnou památkou.

Křenovský pranýř z roku 1732. Ojediněle dochovaný vrcholně barokní pranýř. Mohutný sloup na veřejném prostranství. R. 1961 poškozen bleskem. R. 2011 restaurace pranýře. Doklad dobového obecního práva v 18. stol. Zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Současná radnice v Moravské Třebové vznikla po požáru 1541 na místě starší stavby téhož určení. Úpravy po požárech (1721, 1726, 1844). Restituce původního stavu při opravě 1954 (Klaudius Madlmayer).

První radnice vystavěna v roce 1560. V letech 1716–19 vystavěna nová radnice v barokním stylu s vysokou sedlovou střechou a s cibulovitou věží. V l.1974–75 provedeny úpravy interiéru a zřízena obřadní síň. V budově sídlí Městský úřad.

Národní přírodní rezervace Rohová vyhlášená r. 2018 zaujímá severojižně orientovanou stráň jihozápadně od Moravské Třebové a chrání ekosystémy suťových lesů, skalní ekosystémy a biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin. Přístupný jen západní okraj rezervace s vrchem Roh po červené značce.

Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.

Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.