Turistické cíle v okolí obce Bělá nad Svitavou

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

Kryté schodiště tvořící přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Na portálu schodiště letopočet 1575. Postaveno za Jana z Boskovic. Schodiště kryté šindelovou střechou. V roce 1999 po požáru zrekonstruováno.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Sloup připomínající morová neštěstí, stojí na Náměstí Míru

Kamenná socha Ecce Homo pochází z roku 1712. Umístěna v parčíku nedaleko sousoší Sv. Trojice. Socha prošla opravami a po rekonstrukci umístěna na současné místo. Po opravě je bez původní polychromie. Na podstavci je umístěn nápis.

Socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885 na centrálním náměstí.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Socha pochází z r. 1708. Vysoký hranol zdobený na východní straně akantovou kartuší. Nad kartuší okřídlená hlava andílka. Římsa nad kartuší s letopočtem 1708, socha světce v tradiční podobě. Pravá ruka nese krucifix. Od r. 1964 ve státním seznamu kulturních památek.

Dynamicky pojatá barokní skulptura. Podstavec tvořen vysokým obdélným soklem s ustupujícími rohy. Na přední straně umístěn knížecí znak Salm–Neuburgů. Postava světce na nízkém podstavci. Sv. Jan oděn do kanovnického roucha s rochetou. Socha zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.