Turistické cíle v okolí obce Bělá nad Svitavou

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Sloup připomínající morová neštěstí, stojí na Náměstí Míru

Kamenná socha Ecce Homo pochází z roku 1712. Umístěna v parčíku nedaleko sousoší Sv. Trojice. Socha prošla opravami a po rekonstrukci umístěna na současné místo. Po opravě je bez původní polychromie. Na podstavci je umístěn nápis.

Socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885 na centrálním náměstí.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Dynamicky pojatá barokní skulptura. Podstavec tvořen vysokým obdélným soklem s ustupujícími rohy. Na přední straně umístěn knížecí znak Salm–Neuburgů. Postava světce na nízkém podstavci. Sv. Jan oděn do kanovnického roucha s rochetou. Socha zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Sklené vzdáleno 7 km jihovýchodně od Svitav. Socha v centru obce u kostela. Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1750. Na soklu reliéf svržení světce.

Socha pochází z r. 1708. Vysoký hranol zdobený na východní straně akantovou kartuší. Nad kartuší okřídlená hlava andílka. Římsa nad kartuší s letopočtem 1708, socha světce v tradiční podobě. Pravá ruka nese krucifix. Od r. 1964 ve státním seznamu kulturních památek.

Vrcholně barokní světecká socha sv. Jana Sarkandra. Pochází z r. 1725. Na soklu stojí světec v rozevlátém kněžském rouchu a s biretem na hlavě. V pravici svírá knihu. Levá ruka je zdvižena. Od r. 1964 socha zapsána do seznamu kulturních památek. R. 2004 restaurována.

Socha původně stávala v zámku, r. 1930 přenesena na dnešní místo. Podstavec tvoří vysoký obdélný sokl zakončený římsou. Na podstavci salmovský znak. Na nízkém plintu stojí postava apoštola. Socha má výšku 1,5 m. Je zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.