Turistické cíle v okolí obce Bělá nad Svitavou

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.

Vodní nádrž Letovice na říčce Křetínce byla vybudována v letech 1972–1976. Hlavním účelem tohoto vodního díla je nadlepšení průtoků řeky Svitavy. Přehrada je však využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vzniklé jezero je 4,7 km dlouhé o maximální hloubce 27 metrů.

Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená r. 1954 pod obcí Vír a zříceninou hradu Pyšolec. Hlavním účelem této stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I a výroba elektřiny. Hráz o výšce 11 m vytváří jezero o rozloze 12,5 ha.

Zaniklé místo židovského hřbitova, pietně upraveno

Zřícenina hradu původním jménem Lapis (kámen). Poprvé zmiňovaný roku 1344 v predikci Atluše a Jimrama z Kamene. Roku 1358 je již majitel markrabě Jan Jindřich uváděný ze Zubrštejna, dále jeho syn Jošt, poté se často střídali majitelé. Hrad byl poškozen za husitských válek. A roku 1437 již zpustlý.

Zděná zvonice z 2. pol. 19. stol. Drobná technická stavba. Čtyřboká stavba s otevřeným zvonicovým patrem. Dvoupodlažní věžovitá stavba. Střecha kryta břidlicí. Zdivo je lomový kámen. Zvonice dnes neplní svoji funkci, chybí zvon. Zvonice v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zvonička pochází z konce 18. stol. Dobové protipožární opatření po vydání patentu Marií Terezií. Uprostřed návsi dřevěná návesní stavba s bedněným pláštěm. Jehlanovitá čtyřboká stříška krytá šindelem. Zvonice je ukázkou drobné kultovní obecní stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.